VÁCLAV ČEŘENSKÝ – častolovický rodák, válečný hrdina, kamarád velké vojny, propagátor sokolských idejí, doručovatel tajných depeší, horlivý vlastenec, věčný rebel a kverulant (4) PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 3
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jiří Václavík   
Středa, 07 Květen 2014 00:00
Velikost písma:

(pokračování třetí části)

 

Zákopy u ZborovaPoslední čtvrté jednání soudu probíhá 31. prosince 1920. Soud nechává přečíst protokoly pořízené na dálku. V nich ministr financí Karel Engliš, ani jeho předchůdce a také i nástupce Alois Rašín, či budoucí agrárnický premiér František Udržal, legionářští generálové Stanislav Čeček a Josef Šnajdárek nic podstatného neříkají. Na Silvestra roku 1920 padá rozsudek. Fričovo svědectví je prohlášeno za nevěrohodné pro předpojatost, počínání budoucího prezidenta Edvarda Beneše je shledáno čestným. Václav Čeřenský je odsouzen podmíněně na měsíc do vězení za přestupek proti bezpečnosti cti. S mocnými jakékoli doby neradno si zahrávat.

 

Dne 14.1.1921 ministr Národní obrany gen. Husák potvrzuje rozsudek vojenského soudu, kterým je Václav Čeřenský zbaven důstojnické hodnosti. To ve svém písemném prohlášení soudu potvrzuje i T.G. Masaryk. Píše, že „Beneš obdržel ode mne čas od času tolik, kolik potřeboval“. K tomu dodává, že si vzal do exilu i své vlastní peníze a navíc na odboj už předtím přispěl ze svého (asi 4.000 korun). Sám Beneš před soudem souvisle nevystupuje a jen krátce svědky doplňuje. Legionář a pozdější premiér Zdeněk Fierlinger poté vyvrací, že by si Beneš, jak předtím tvrdil Frič, nechával příspěvky na rekruty vyplacené francouzskou cizineckou legií. Václav Klofáč, ministr obrany, jakkoli odmítá, že by Edvard Beneš zdržoval (natož kvůli volbám) odplutí legionářů z Vladivostoku.

Nekonečná stání u soudu se vlečou. zbaven důstojnické hodnosti. Důvodem k odebrání hodnosti je, mimo jiné, i jeho údajná zbabělost u Zborova. I když v podobných případech samozřejmě nelze nikdy ojedinělá selhání vojáků (jedinců) vyloučit, v kontextu s proběhlými soudními spory a skutky V. Čeřenského, vypadají tato obvinění poněkud strojeně a podezřele. Soudní pře neberou konce.

Dne 2.7.1921 se u přestupkového soudu na Smíchově rozhoduje v přelíčení učitele Zoufalého, na něhož Čeřenský podal žalobu pro urážku na cti, za to, že dne 11.3.1921 na důvěrné výborové schůzi Družiny československých legionářů v Hostinci U Pokorných v Praze nazval Čeřenského lhářem. Zoufalý obvinil Čeřenského z toho, že si ve výboru Družiny vymohl zálohu 20.000,- korun pro Dr. Duška (právního zástupce Družiny) a pak dopustil, aby byla tato záloha využita na uhrazení výloh při procesu Čeřenský kontra Beneš, ve kterém byl Dr. Dušek obhájcem V. Čeřenského. Z důvodu požadavku na předvolání dalších svědků je přelíčení odročeno na 9.9.1921 . Státní zastupitelství podává na čtyřicetiletého Čeřenského žalobu pro zpronevěru. Žaloba uvádí, že podle tvrzení výboru československého Dobročinného spolku v Kyšiněvě byl V. Čeřenský ještě 5.11.1918 podporučíkem, ale již roku 1919 se objevil v Praze jako major ruských legií a stal se předsedou Družiny legionářů. V době, kdy byl předsedou Družiny legionářů, utvořila se ještě Družina přátel legionářů, jejímž členem se stal také velkostatkář dr. Bedřich Lobkowitz, který na základě výzvy věnoval Družině finanční dar. Proti tomu se Čeřenský údajně postavil z důvodu, že by bylo Družině vyčítáno pobírání peněz od šlechty a velkostatkářů. Požádal tajemníka Miloše Maixnera a pokladníka Miroslava Hájka, aby situaci statkáři Lobkowitzovi diplomaticky vysvětlili tak, aby se neurazil. Protože však byla pokladna Družiny bez peněz, jednal pan Hájek s panem Lobkowitzem dál, a ten místo daru poskytl Družině půjčku ve výši 50.000,- korun. Ale i tuto půjčku Václav Čeřenský veřejně odmítl, ale údajně potají domlouval její vyplacení. Napsal stvrzenku na 50.000,- korun, dal ji Hájkovi, aby ji zanesl ukázat dr. Lobkovitzovi, ale prozatím nevydával a vyzvedl i projednávané finance. Zákopy u ZborovaKdyž Hájek peníze od dr. Lobkowizte přinesl, řekl mu Čeřenský, aby zanesl 7.300,- korun jako dar neznámých manželů do účetnictví, a jemu aby vyplatil bez potvrzení prozatím 28.000,- korun na výdaje spojené s Družinou. Následně odjel V. Čeřenský na sjezd kombatantů do Paříže. Jako tlumočnici si sebou vzal manželku. Dále žaloba vinila Čeřenského z toho, že si za zájezd do Paříže napočítal z pokladny Družiny výdaje v částce 48.857,- korun za 78 hodin výloh. Na reprezentačním spropitném nechával údajně až 1000,- franků. Po návratu z Francie přišel Čeřenský za Hájkem a žádal jej, aby mu vyplatil zbytek peněz od dr. Lobkowitze, protože je ve finanční tísni a nemůže cestu do Paříže naúčtovat Družině. Hájek mu opět bez stvrzenky měl vyplatit 15.000,- korun a zbylo mu celkem 7.200,-korun, z nichž dle svého tvrzení nechal 2.700,- korun v pokladně pro svého nástupce a 5.000,- korun si nechal jako půjčku. Žádal totiž o peníze V. Čeřenského, ale ten mu sdělil, že nemá okamžitě peníze u sebe, ale že za vše přebírá zodpovědnost a sám to zaplatí. Hájek byl přesvědčen, že mu peníze půjčuje V. Čeřenský a půjčku splatil dr. Lobkowitzovi. Když později Hájek Čeřenského upomínal, aby peníze vrátil, přislíbil Čeřenský nápravu, ale žádal Hájka o mlčenlivost, jinak prý všechno zapře.

Ani soukromý život legionáře Čeřenského nezůstává ušetřen. Deník Národní politika velice košatě popisuje aféru Marie Nosálové, která opustila svého manžela legionáře majora Ing. Nosála, rozvedla se s ním (dne 17.11.1920), a za svého chotě pojala dne 17.3.1921 v Praze právě Václava Čeřenského, s nímž vychovávala tři děti z prvního manželství. Čeřenskému je vytýkáno, že zničil šťastné manželství, čímž poškodil dobré jméno legií a věc dokonce pojednává disciplinární výbor a přestupkový soud. Příchod vojska ke ZborovuMarie Čeřenská, která během I. světové války absolvovala těžký žalář ve Vídni, což se také podepsalo na jejím zdraví, pak musí veřejně dokazovat, že je rozvedená a že se stala právoplatnou a zákonitou manželkou legionáře Čeřenského. Za prohlášení: „Pokládám zasahování disciplinárního výboru legií za středověké, vojensky kastovnické a nejvýš netaktní jednání“, je odsouzena na 10 dní do vězení, přičemž tento trest jí je změněn na 100,- korun pokuty. K vynesenému rozsudku se pí Čeřenská odvolává. Jak odvolání dopadlo nám bohužel není známo.

V průběhu nekonečných soudních tahanic vypovídá (údajně ze zdravotních důvodů) právní zástupce V. Čeřenského Dr. Dušek plnou moc k jeho zastupování a obhajoby se ujímá Dr. Bičiště.

7.6.1922 - Soud začíná už v 09:00 hodin ráno. V procesu s V. Čeřenským jsou vyslýcháni svědci, mezi nimi také ministr Udržal, který uvádí, že Čeřenskému zapůjčil 20.000,- korun, které mu byly vráceny. Druhých 20.000,- korun Družině československých legionářů daroval pro jejich zájmy, protože mu na legionářích záleželo. Manželka V. Čeřenského není vyslýchána pod přísahou, protože s ní bylo vedeno trestní řízení z důvodu křivého svědectví. Vypovídá, že tajemník Družiny Čeněk Frühauf přijel z Karlových Varů, ale že pro jejího manžela žádné peníze od velkostatkáře Štěpána Bergra nepřivezl. Lékař pan dr. Hühne potvrzuje, že Čeřenský je tak vážně nemocný, že se dá očekávat to nejhorší. Na této výpovědi zakládá pak obhájce pan dr. Bičiště svou obhajobu, a to, že se podvody s penězi dějí na úkor V. Čeřenského, protože se počítá s jeho brzkým úmrtím. Po 16 h proces pokračuje proslovem státního zástupce dr. Andřejeviče, který ovšem trvá na žalobě a dovolává se svědeckých výpovědí, žádá odsouzení obžalovaného. Dále promlouvá dr. Svoboda, právní zástupce Miroslava Hájka, pak následuje dr. Bičiště, který ve více než dvouhodinové řeči trvá na nevinně V. Čeřenského. Na závěr si bere řeč i V. Čeřenský, je tak dojatý, že se lítostí rozpláče. Sumář provádí předseda soudu dr. Kratochvíl a poté se soud odebírá k poradě. Pozdě večer je vynesen rozsudek, jímž je V. Čeřenský osvobozen. Na první otázku týkající se zpronevěry peněz od dra. Bedřicha Lobkowitze odpovídá porota 10 hlasy záporně a na druhou otázku, týkající se zpronevěry peněz od velkostatkáře Bergra odpovídá porota 11 hlasy záporně.

 

(pokračování příště)

 

Objektivem fotoaparátu

foto_tydne102.jpg

Kalendárium

20/10/1988

V Praze zemřel akademický architekt, divadelník, sportovec a častolovický rodák Bohuslav Rychlink.


Zobrazit všechny události.

Církevní kalendář

Podle církevního kalendáře má dnes svátek: Irena - meč, kůň vedle ní

Sponzoři

Banner
Pokud považujete činnost "Přátel Častolovic" za smysluplnou a uvažujete o podpoře našeho úsilí nebo jste ochotni stát se sponzorem spolku, neváhejte nás kontaktovat např. na e-mailu: info@e-castolovice.cz nebo osobně. Na oplátku vám můžeme nabídnout umístění reklamního banneru na těchto webových stránkách, propagaci vaší osoby nebo společnosti na námi pořádaných akcích, příp. další formy spolupráce. Děkujeme.

Web Archiv

Stránky Spolku přátel Častolovic jsou součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Jsme také na síti





PageRank

WebInfo - SEO analýza


Vytvořil a spravuje Daniel Beneš © 2010 - 2015 | Grafika Daniel Beneš & Jiří Václavík © 2010 - 2015
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko