Pečeť (typář) Jana Matějky Tisk
Hodnocení uživatelů: / 3
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jiří Václavík   
Neděle, 07 Listopad 2010 23:46
Velikost písma:

Pečěť panského úředníka Jana MatějkyV roce 1607 získaly Častolovice obecní pečeť. Dárcem pečeti byl ctihodný občan Jan Matějka. Jedná se o zvláštní dvojitou stříbrnou pečeť, kde jsou obě její části spojeny řetízkem. Na menší pečeti  je vyobrazen znak městečka a kolem okraje je vyryt nápis: "P. M. (poznámka autora - pečeť menší)  miest CZIASTOLOWITZ." Větší pečeť má kolem okraje vyrytý nápis: "Pecžeť wietczi miest Cziastolowitz nad Worliczy." - Středem pečetě je upevněn půlkruh, kterým lze volně otáčet.

Otočíme-li vpravo, čteme: „Tato pecžeť gest Nakladě slowutného P. Jana Matiegkowa Aurzednika na Cziastolowiczych Upravena. Téhož Miest. Purgkmistru a konsselůim gest darovana L. P. 1607." - Otočime-li půlkruhem vlevo, čteme: „Pan Bůh Racž dati Aby k dobremu byla uziwana. gt (jest) udielana na Horach Kutnach od J. R. Zlatni wazi s rzetizkem 6 1/2 Lotu." Velká pečeť je i v současnosti užívána k pečetění vzácných listin a čestných diplomů.
Dárce pečeti Jan Matějka byl dle gruntovních knih od roku 1590 panským důchodním, roku 1600 se stal panským úředníkem a jím zůstal až do roku 1625. Roku 1595 koupil v Častolovicích takzvaný „Dvoreček“ od Mikuláše Prokopa, který ho zdědil po otci Prokopovi Vachovi. Ke statku přikoupil ještě usedlosti Matěje Sochora a Jana Kudrlíka a obě spojil v jeden dvůr. Ještě v 19. století se říkalo „Na Dvorečku“ v místech, kde jsou domy číslo popisné 43, 44, 45, 91 a 92. Roku 1622 prodal Jan Matějka Dvoreček zámecké paní Anně z Oppersdorfu za 900 kop grošů. Anna k němu připojila louku zvanou „Heynovský“ u Synkova a spojila Dvoreček s dvorem Polná. Početná rodina úředníka Matějky měla velice pohnutý osud, a tak během velice krátké doby zemřelo několik jeho dětí. Náhrobní kameny rodiny Matějkovy jsou umístěny na vnější straně severní části kostela sv.Víta.

 
Řadu náhrobků tvoří celkem 9  kamenů. První zleva, s dnes již prakticky nečitelným písmem, je údajně z roku 1588 a patří dceři Alžbětě; druhý s letopočty narození 1592 a úmrtí 1593 náleží synu Frydrychovi; třetí neznámému dítěti narozenému roku 1599 a zemřelému roku 1600; čtvrtý dceři Anně narozené roku 1595 a zemřelé roku 1598 - u tohoto náhrobku můžeme rekonstruovat část textu: „Léta 1595 ….. po památce sv. Lidmily narodila se druhá Anna dcera Jana Matějkova z Častolovic tamtéž zesnula i v panu Bohu a tuto pochována v neděli po sv. Anežce 1598“; pátý dvojčatům Janu a Magdaleně narozeným roku 1597 a zemřelým roku 1607; šestý dceři Anně narozené roku 1594 a zemřelé roku 1598; sedmý synu Hedviky nezjištěného jména narozenému 1600 a zemřelému roku 1602; osmý synovi Václavovi zemřelému roku 1590 a devátý synovi Janovi (?) zemřelému roku 1591.