Vrchnostenský sládek Antonín Sneider měl dva syny. Naše vyprávění se zaměří na staršího syna - Karla. Karel Sneider se narodil v Častolovicích. Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Ve studiích pokračoval v Praze, Hradci Králové a Olomouci. Po absolvování prvního ročníku filozofie v Olomouci, byl dva roky zaměstnán u fiskálního úřadu v Praze. Studium filozofie dokončil ve východočeské Litomyšli. Vrátil se zpět do Prahy, kde začal studovat práva.

 

V době pražských studií byl žákem jistého Dr.Ludwiga. Na živobytí a školu si podle některých pramenů přivydělával i jako vychovatel prince Rudolfa Hugo Maxmiliána Thun-Taxis. Z této doby se traduje i jedna historka, kdy byl Karel Sneider údajně přistižen, jak učí tehdy patnáctiletého prince střílet z okna na císařské vojáky.

Vyznačoval se velkým národním uvědoměním, vlastenectvím a nenávistí vůči rakousko-uherské monarchii. V Praze vstoupil do tajného vlasteneckého spolku Repeal (pojmenovaného podle irského vzoru). Původně hospodský spolek zabývající se vlasteneckou zábavou, začal mít po roce 1844 radikální politický program, který vyvrcholil zorganizováním shromáždění ve Svatováclavských lázních (11.3.1848). Členy spolku byli příslušníci tehdejší pražské (české i německé) inteligence (např. K. Sabina, V. Gauč, F. Havlíček, L. Ruppert, E. Arnold). Zpočátku se mladí vlastenci scházeli v různých pražských hospodách, nakonec zakotvili v hostinci U Zlaté váhy na Zeleném trhu (dnešní Havelská ulice).

Ale vraťme se k osobě Karla Sneidera. Koncem roku 1830 byla pražská policie vystrašena letáky, které se začaly objevovat na zdech domů a kostelů. Bílo-červeno-modré plakáty obsahovaly německy psanou výzvu: „Vzhůru , bratři! Do zbraně! Pomněte na Francii, Rakousko, Sasko, Nizozemí. Chcete být posledními? Je to již příliš dlouho, co se dáváme vodit za nos lumpy, kteří nás vlekou do stále větší bídy! Vzhůru, bratři! To nesmí zůstat nepomstěno! Učiňte jako Francouzové, osvoboďte se, abyste se nedostali na smetiště! Myšlenky jsou svobodné! K čemu tedy tajná policie? Třeba bez červených punčoch, znáte přece každý ty hňupy! I my máme tiskovou svobodu, s níž podle libosti utiskují ministři! Brzy to však již přestane! Pryč s akcízy1), pryč s novými daněmi a střílet na lumpy ministry, kteří chtějí něco jiného!“Veškeré pátrání policie po původci letáků nevedlo k cíli. Až na základě udání již zmiňovaného Dr. Ludwiga byl mladý vlastenec Karel Sneider zatčen a vyslýchán. Tehdejší nejvyšší purkrabí hrabě Chotek měl nečekaně pro jeho mladické činy pochopení, a jen díky tomu, mu byl vyměřen policejní trest, jehož výši zatím neznáme. Později mohl dokonce ve Vídni dokončit právnické studium.

Bílo-červeno-modrý plakát Karla Schneidera se však stal jedním z prvních revolučních letáků v Čechách. Leták však svou dobu předběhl o 18 let a ještě nestihl vzbudit velký ohlas mezi českým obyvatelstvem. V pozdějších dobách upadly vlastenecké činy syna častolovického sládka v zapomnění….

 

---