Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského „adventus“, což znamená "příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly.

První adventní nedělí navíc začínal (na rozdíl od toho kalendářního) liturgický rok. Křesťané totiž odvíjeli čas od narození Krista, tj. že ke všem událostem docházelo buď ante nebo post Christum natum (před nebo po narození Krista).
Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně fialová, po třetí neděli ji nahradila barva, symbolizující radost, barva růžová.
Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá).

Doba adventní nebyla svým začátkem ani délkou vždy stejná. Například z roku 581 pochází nařízení biskupa Perpetua, podle něhož byl stanoven začátek adventu na svátek sv. Martina, tzn. 11.listopadu. Rovněž jsou zmínky o 40 denním půstu před Vánocemi. Sněm církevní Turonský roku 567 n.l. ustanovil začátek adventu na počátek prosince. Z roku 1001 pochází z opatství Abbo zmínka o adventu, trvajícím čtyři neděle.

Advent, tak jak ho známe, začíná čtvrtou neděli před Štědrým večerem, trvá 22 až 28 dní a může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet