Na návrší nad řekou Bělou v Častolovicích stával původně dřevěný kostel sv. Kateřiny, který byl zbořen a na jeho místě byl v letech 1770-1775 postaven kostel sv. Víta.
Sv. Kateřina, panna alexandrijská, dcera krále Costa, byla dívkou neobyčejně vzdělanou, dokonce tak, že podle legendy ve svých osmnácti letech dokázala přemoci v učené hádce před císařem na padesát pohanských filosofů a obrátit je na křesťanskou víru.

Údajně vynikala nejen vzdělaností, ale i svými mravními ctnostmi a také neobyčejnou zvídavostí a pracovitostí. Řekové jí říkají aei katharína (stále čistá). Znala prý dokonale dějiny řecké i římské filozofie a ovládala též křesťanskou nauku.
Když ji v roce 305 poznává budoucí vládce východořímské říše, císař Maximinus Daia, žádá ji o ruku. Kateřina ale budoucího císaře odmítá. Maximinus ji proto vyhání z Alexandrie a pak ji nutí, aby se vzdala víry v Krista. Kateřina se ale své víry vzdát nehodlá a ani štáb soudců a pohanských filosofů není s to změnit její postoj.
Když se pak Kateřina odmítne podvolit Maximinově smyslné touze, dá jí císař bičovat a mučit napínáním na kolo. Konstrukce kola ale napínání nevydrží a Kateřina přečkává i další mučení. Nakonec je sťata. Když jí srazili hlavu, z jejího těla místo krve teklo mléko. Dle jedné z legend její tělo andělé přenášejí na Sinajský poloostrov.
Za císaře Justinána I., někdy v letech 527–565, je nad jejím hrobem na Sinaji vybudován světoznámý klášter sv. Kateřiny.
Ve středověku patří sv. Kateřina mezi „Čtrnáct svatých pomocníků“ a je zobrazována s mučícím kolem spolu se sv. Markétou a sv. Barborou V této době ji též pařížská univerzita prohlašuje za svoji patronku.
Roku 1332 vítězí v den jejího svátku Karel IV., budoucí římský císař a český král, správce lombardských měst, nad italskými spiklenci pod hradem San Felice (severovýchodně od Modeny). Roku 1355 opět na den sv. Kateřiny je Karel IV. zachráněn při spiknutí v Pise. Z tohoto důvodu nechává panovník na počest sv. Kateřiny vybudovat na Karlštejně nádhernou kapli. V Praze na Novém Městě pak zakládá klášter augustiniánek s kostelem sv. Kateřiny, vysvěceným arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi na konci listopadu 1367.
Kult sv. Kateřiny se postupně rozšířil po celých Čechách. Ze čtrnáctého století pochází česká veršovaná Legenda o sv. Kateřině, která obsahuje 3500 veršů.

V českém kalendáři je sv. Kateřiny 25. listopadu.