Dne 31. července 1627 vydal císař Ferdinand II. mandát, který poddaným nařizoval přistoupit do šesti měsíců ke katolické víře. Krátce na to, počátkem roku 1628, přišla do Hradce Králové reformační komise, která měla na plnění císařského mandátu dohlížet. Jan Rudolf hrabě Trčka, poslušný císařského rozkazu, vydal na svém (opočenském a smiřickém) panství rozkaz, že se všichni jeho poddaní musí přihlásit ke katolické víře. Obdobné nařízení vydala i Marie Magdalena rozená z Lobkovic (manželka Jana Rudolfa Trčky) na novoměstském panství a jeho syn Adam Erdman Trčka na panství náchodském.
Proti tomu se trčkovském, opočenském a novoměstském panství vzbouřili sedláci, podněcovaní tajnými kazateli. Vybízeli k povstání i poddané na okolních panstvích, zejména na častolovickém a kosteleckém. A tak počátkem jara 1628 táhla jedna část povstalců směrem na kostelecké panství. Jeho pánem byl nejvyšší císařský lajtnant Kašpar Gramb, známý mezi lidmi svou krutostí a bezohledností. Jeho bratr benediktýn Kamil Gramb tou dobou sídlil na tvrzi v nedaleké Žalmanově (Kostelecké) Lhotě, která náležela ke kosteleckému panství. Povstalci se této tvrze zmocnili, zapálili ji a vydrancovali a Kamila Gramba ještě s jednou osobou zabili.
O zabití Kamila Gramba byly informovány zemské úřady v Praze. Nařídily hraběti Trčkovi, aby selskému vzbouření učinil přítrž. Na pomoc mu vyslaly vojsko.
Počátkem března roku 1628 rozkázal hrabě Trčka rozkázal regentovi trčkovských panství Jindřichu mladšímu Kustošovi ze Zubří, sídlícímu v Novém městě nad Metují. Aby selské povstání potlačil a hlavní aktéry pozatýkal. Opočenskému hejtmanovi Ondřeji Neumanovi se podařilo lapit osm odbojných sedláků, údajných původců vraždy Kamila Gramba. Muži měli být dopraveni před soud do Hradce Králové, ale cestou je přepadli povstalci a zajatce osvobodili. Vzbouřencům narostlo sebevědomí, získali nové přívržence a začali se nově organizovat po vojensku. Měli svého velitele, bývalého důstojníka stavovského vojska, Pavla, a byli rozděleni na tři houfy, z nichž každý měl jiný prapor. Jeden byl černý se zeleným kalichem, druhý zeleno-červený se žlutým kalichem a třetí bílí. Ten získali povstalci v jesenickém kostele. Za kloboukem nosil každý sedlák kytici ovesných klasů a kohoutí péro.
Vzbouření sedláci nejprve táhli k Opočnu. Když se jim město nechtělo vzdát, obrátili se proti Novému Městu nad Mezují, sídlu regenta Kustoše. Před Novým Městem jich údajně stanulo na 6.000. Kustoš s nimi nejprve vyjednával, ale jejich podmínky nehodlal akceptovat, proto je odmítl. Na to sedláci vypálili předměstí, stříleli na městské hradby a Hradeckou bránu. Když ji značně poškodili a chtěli vypáčit, dal Kustoš rozkaz střílet do vzbouřeného davu. První den nebyli povstalci s obléháním města úspěšní. Druhý den sedláci podnikly útok znovu a podařilo se jim vrata obou bran rozbít. Obránci města zaházeli průjezd hlínou a prstí. Sám Kustoš střílel do sedláků ze tří pušek.
Dne 9. března o půlnoci vzbouřenci ve své snaze dobýt město pokračovali. Regent Kustoš se svými věrnými vzdorovali, ale díky zradě měšťanů, kteří nechali povstalce slézt přes hradby do města, se jejich šance na vítězství a záchranu města vzdalovala. Po opětovné střelbě do vzbouřenců se Kustoš s několika věrnými uchýlil do novoměstského zámku. Střelen do čela později padl raněn k zemi. Povstalci zámek dobyli, raněného Kustoše svázali a nutili k přiznání, kde jsou uschovány peníze. Další z nich prohledávali zámek, loupili a pustošili. Podařilo se jim najít bednu s 5.000 dukáty zakopanou ve sklepě. ( pozn. Autora: Po potlačení povstání se regentovi Kustošovi z této částky údajně zpět vrátilo pouze 964 dukátů.) Následně regenta povstalci vodili po bojišti a donutili ho k účasti na pohřbu 127 zabitých sedláků. Potom se vydali k Náchodu. Vtrhli do města, postavili se u kostela a vyzvali Náchodské, aby se k nim přidali. Náchodští pod pohrůžkami poslechli. 12. března již sedláci opustili město.
Jiná tlupa sedláků přitáhla k Častolovicům, ale kostelečtí a častolovičtí měšťané (tehdá již převážně katolíci) je přepadli u Lible, sedm z nich zabili a ostatní rozprášili.
Spoutaného regenta Kustoše věznili povstalci v Novém Městě nad Metují až do 14. března 1628. Toho dne ho na náměstí odsoudili k smrti oběšením. Druhého dne měl být popraven dobrušským katem, ale protože se dozvěděli, že proti nim směrem k Dobrušce táhne vojsko ze Slezska, vypravili vojsku v ústrety a u Kustoše ponechali stráž 50 mužů. Sedláci však byli u dobrušky vojskem poraženi, přičemž jich mělo být 300 zabito. Když druhého dne dorazila do Nového Města nad Metují z Dobrušky zpráva o porážce sedláků a tažení vojska, přemluvil regent své hlídače, aby mu sňali okovy a pustili jej. Na to se měšťané i stráže přidali ke Kustošovi a vojsko lehce obsadilo Nové Město. Zámek však musel být dobýván, neboť se v něm zabarikádovala skupina vzbouřenců. Jeden z nich si při nabírání střelného prachu počínal tak neopatrně, že nastal výbuch a část zámku vyletěla do povětří. Při tom zahynulo 150 povstalců.
Zástup vzbouřených sedláků přitáhl také ke Svinarům a utábořil se na návrší nad obcí.Vyzvali královéhradeckou městskou radu, aby jim poslala materiál na dozdobení praporu a kalichu: 6 loket žluté a 6 loket červené dykyty ( pozn. Hedvábné látky, tkané z vyvařeného hedvábí na způsob plátna, obyčejně jednobarevné.) Zvláštní kurýr oslovil městskou radu ohledně vyznávání kalicha. Po záporné odpovědi, táhli sedláci k městu. Druhý den však do Hradce Králové přijel generál Albrecht z Valdštejna se třemi houfy rejtharů a dvěma praporci pěchoty, kteří povstalce rozehnali. Toto představení z Bílé hradecké věže sledoval i častý host na častolovickém panství jezuita Bohuslav Balbín. O den později potlačil Albrecht z Valdštejna i poslední zbytky odporu na Opočensku. Na 50 povstalců bylo pochytáno, lámáno na kole, nabodáno na kůly, sťato a oběšeno. Někteří byli odvezeni do Prahy a tu právem útrpným vyslýcháni a vězněni. Byly jim uřezány uši a nosy, na čelo vypálen cejch. Poddaným na opočenském panství byla vrchností vyměřena pokuta 50.000, na náchodském panství 7.200 a město Náchod muselo zaplatit 1.200 kop míšeňských grošů.
Při výslechu útrpným právem někteří sedláci vypověděli, že zamýšleli dobýt Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou a táhnout na Prahu, kterou chtěli zapálit, zde zajmout císaře a ujmout se vlády. Duben roku 1628 už byl klidný.
