Národní souručenství (NS, německy Nationale Gemeinschaft  nebo Volksgemeinchaft) byla za Protektorátu Čechy a Morava jediná povolená politická strana, která měla zdánlivě plnit funkci parlamentu (podobně jako za socialismu Národní fronta). Sdružovala téměř všechny mužské státní příslušníky protektorátu, ženám nebylo členství povoleno. Své členy měla tato strana i v Častolovicích. Členství bylo pouhou formalitou. Jako politická organizace zaniklo 15. ledna 1943. Její nástupce, kulturně a politicky propagandistická organizace téhož jména, zaniklo s osvobozením v květnu 1945.

Přípravný výbor vznikl 21. 3. 1939 v čele s protektorátním prezidentem E. Háchou. Národní souručenství se mělo stát masovou organizací, v níž by měla oporu protektorátní vláda i prezident. Dne 6. 4. 1939 bylo Národní souručenství prohlášeno jedinou politickou stranou v protektorátu. Prakticky všechny deníky se staly jeho tiskovými orgány. Formálně se do strany přihlásilo přes 2 miliony mužů, tedy přes 97% mužského obyvatelstva Protektorátu (Židům a ženám bylo členství zakázáno). Oficiálně mělo být N. s. nástrojem loajální spolupráce s Němci, ale dařilo se v něm vytvořit i základnu pro různé formy obrany české autonomie.  Některé složky přímo spolupracovaly s odbojem. Část členů využila odznaků s písmeny NS k tichému protestu: otočení odznaku o 180 stupňů změnilo jejich pořadí na SN, což mělo znamenat „Smrt nacistům!“ Okupační orgány si však od r. 1941 postupně zcela podřídily vedení NS a prosadily do něj stoupence aktivní kolaborace. Dne 15. 1. 1943 bylo N. s. jako politická organizace zlikvidováno a přeměněno v korporaci "s úkoly převážně kulturními a výchovnými". Jeho představitelé se po válce zodpovídali před Národním soudem.