Častolovické stopy v Terezíně PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 15
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jiří Václavík   
Úterý, 15 Srpen 2017 19:24
Velikost písma:

Židovský hřbitovTerezín je bývalá vojenská pevnost založená roku 1780, město se smutnou minulostí, jehož pohnutá historie se začala psát hlavně během 2. světové války, kdy zde nacisté zřídili židovské ghetto a věznici pražského gestapa.
Z historického a badatelského hlediska je jistě velice zajímavé, ba překvapivé, až mrazivě zarážející, kolika častolovickým obyvatelům vstoupilo toto severočeské město významně do života.


Pojďme si nyní o těchto lidských osudech povědět něco více:

  • Manželé Fischlovi

Emil nar.6.7.1877 a Ernestina (Arnoštka) nar. 23.6.1877 Fischlovi bydleli v Častolovicích v rodinném domě čp.9.
Dne 18. prosince 1942 byli Fischlovi z Častolovic převezeni transportem „Ci“ do Hradce Králové (bývalé obchodní akademie), kde se nacházelo seřadiště. Náhrobek na hrobě paní Ernestiny FischlovéOdtud byli z nádraží 21. prosince téhož roku deportováni do stanice Bohušovice nad Ohří a dále absolvovali pěší přesun do ghetta Terezín. V Terezíně byli podrobeni krutému zacházení a mučení, přičemž pan Emil Fischl válečné útrapy přežil a vrátil se domů. Jeho další osud nám není znám. Stejné štěstí bohužel neměla jeho manželka Arnoštka, která pobývala v cimře číslo 16, zemřela v ghettu dne 19.3.1945 v 05:00 hodin ráno. 21.3.1945 v 08:00 hodin bylo její tělo zpopelněno v místním krematoriu a 22.3.1945 byla paní Fischlová pohřbena do hrobu č. 6 situovaného v druhé řadě. Pro dokreslení válečných zločinů: Stejným transportem bylo odvezeno 548 lidí, z toho bylo 493 dospělých, 55 dětí. Věznění přežilo 44 dospělých, 3 děti, u dvou osob se nepodařilo zjistit jejich osud.

  • Václav Otčenášek (někdy psán též jako Očenášek), dělník, narozen 16. září 1889 v Novém Bydžově, bydliště Častolovice 307, zatčen 17. října 1944, vězněn v Hradci Králové a policejní věznici Terezín, umučen 11. dubna 1945 v Terezíně. Jeho zatčení souviselo s odbojovou činností a podporou výsadku Barium.
  • Bohuslav Vlček, narozen 30. prosince 1911 v Častolovicích, bydliště Častolovice. Zatčen 7. června 1944, vězněn ve věznicích v Hradci Králové, Praha - Pankrác, Terezín, koncentrační tábor Mauthausen, koncentrační tábor Flossenbürg, osvobozen 23. dubna 1945, domů se vrátil 28. května 1945, zemřel 21. března 1997 v Kostelci nad Orlicí. Důvody jeho zatčení a věznění nebyly zjištěny.
  • Antonín Novotný, narozen 29. prosince 1902 v Jindřichově Hradci. Zatčen 10. srpna 1942, vězněn ve věznici v Hradci Králové, Kartouzech, policejní věznici Terezín, v Drážďanech a Griebu, osvobozen 25. dubna 1945. Důvody jeho zatčení a věznění nebyly zjištěny.
  • JUDr. Miloslav Matas, narozen 5.9.1909 v Českých Budějovicích, zemřel 23.11.1973 v Rychnově nad Kněžnou. Počátkem roku 1944 byl zatčen a vězněn v Terezíně a v Kálku. Důvodem jeho uvěznění byla skutečnost, že jeho manželka byla židovského původu. Přežil a po válce byl v Chomutově notářem (do r. 1953), poté pracoval v advokátní kanceláři. Za trestný čin velezrady byl 12. března 1954 odsouzen na 11 roků odnětí svobody, propadnutí celého jmění a ztrátě občanských práv. Důvodem pro jeho uvěznění se stalo členství v Legiích svobody. Vězněn byl v Litoměřicích, v Praze - Pankráci, Leopoldově. Na amnestii byl v květnu 1960 propuštěn. V právnické praxi pracovat nemohl, do r. 1964 dělal ekonoma na státním statku Anníkov u Chomutova. Přijal správcovství na zámku v Častolovicích a zde byl do konce života. Měl upřímný vztah k literatuře. Během pobytu ve vězení napsal sbírku básní Na harfě mříží. Redigoval některé časopisy, např. Český deník v Plzni. Je autorem sbírek lyrické poezie, např. Verše do památníku, Píseň o čajové růži, psal i prózu. Překládal z němčiny a francouzštiny. Vedl korespondenci např. s P. Bezručem, Karlem Čapkem, Františkem Kožíkem aj. Část jeho literární pozůstalosti je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze. Zemřel dne 23. listopadu 1973 v Rychnově nad Kněžnou a je pohřben na hřbitově v Častolovicích.
  • František Burián, narozen 7.6.1883 v Hradci Králové. Z Hradce Králové se přestěhoval do Častolovic, kde se živil jako pekař. 27. července 1914 nastoupil v hodnosti štábního šikovatele k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové. Po týdnu, dne 2. srpna 1914, odešel na ruskou frontu, kde byl v bojích u obce Kurniky zajat dne 10.9.1914 ruskými vojáky. Následně byl odeslán do zajateckého tábora v Tjumeni v Tobolské gubernii. Do čs. vojska se nechal zapsat 6. srpna 1917 v Berezani. S jednotkou se zúčastnil bojů proti sovětským vojskům u Marijinska, Novonikolajevska, Šišmy, Kaulu, Kulturku, Tatarské Birmy a na jiných místech. Na frontě onemocněl plicní chorobou, proto byl dne 17. srpna 1919 odeslán evakuačním vlakem č.4 do Vladivostoku a odtud byl lodí Archer převezen do vlasti. Doma se léčil ve vojenské nemocnici v Terezíně, kde 27. září 1921 zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na vojenském hřbitově v Bohušovicích, hrobové pole č.II, hrob č.273.
  • Do Terezína se řízením osudu dostal i odbojář Ferdinand Rohlena z nedalekého Synkova, spolupracovník výsadku Barium, který byl na základě zrady dne 13. ledna 1945 na Moravě dopaden a zatčen. Konce války se dožije po útrapách v gestapácké věznici v Malé pevnosti Terezín.
  • Socha Mistra J. Husa na náměstí v Bohušovicích nad OhříVýznamnou stopu v podobě nepřehlédnutelného uměleckého díla zanechal v nechvalně proslulých Bohušovicích nad Ohří ( pozn. cíl většiny transportů do ghetta Terezín) sochař Ladislav Beneš, žijící a tvořící také v Častolovicích, který pro Husův spolek v Bohušovicích v roce 1911 vytvořil sochu Mistra Jana Husa. Za vydělané peníze si pronajal ateliér v Čechově ulici v Praze, kde působil až do roku 1919 a vyrazil na cestu po drážďanských sbírkách.
 

Objektivem fotoaparátu

foto_tydne113.jpg

Kalendárium

3/4/2008

V Hradci Králové zemřel kantor, amatérský divadelník, zpěvák a aktivní člen Sokolu pan Vladimír Hroneš.


3/4/1944

U Vysoké nad Labem byl vysazen výsadek Barium, který prováděl během II. světové války sabotážní akce na Královéhradecku, Rychnovsku, Semilsku a Žamberecku. Někteří členové výsadku krátce pobývali i v Častolovicích.


Zobrazit všechny události.

Církevní kalendář

Podle církevního kalendáře má dnes svátek: Nikita

Sponzoři

Banner
Pokud považujete činnost "Přátel Častolovic" za smysluplnou a uvažujete o podpoře našeho úsilí nebo jste ochotni stát se sponzorem spolku, neváhejte nás kontaktovat např. na e-mailu: info@e-castolovice.cz nebo osobně. Na oplátku vám můžeme nabídnout umístění reklamního banneru na těchto webových stránkách, propagaci vaší osoby nebo společnosti na námi pořádaných akcích, příp. další formy spolupráce. Děkujeme.

Web Archiv

Stránky Spolku přátel Častolovic jsou součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Jsme také na síti





PageRank

WebInfo - SEO analýza


Vytvořil a spravuje Daniel Beneš © 2010 - 2015 | Grafika Daniel Beneš & Jiří Václavík © 2010 - 2015
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko