PEKÁRNA VÁCLAVA BĚLKY
Na rohu náměstí přestavěl pan Václav Bělka těsně před nacistickou okupací čp. 15, kde provozoval pekařství a obchod smíšeným zbožím. Obchod byl uzavřen roku 1950, pekařství převzato Jednotou. V roce 1968 byla část domu adaptována na prodejnu obuvi a textilu. Prvního září 1971 ukončila svou činnost i pekárna, později v budově působila kožená galanterie. V roce 1992 byl dům při restituci navrácen původním majitelům - synu Václava Bělky. Od roku 1994 v prodejních prostorách působil textil Cotton Consus, Sportcentrum, 1999 FUN sport, později „Vše za 39“ a další. V roce (2007) se do prodejních prostor opět vrátila firma FUN sport. Dále od náměstí otevřela roku 1993 cukrárnu paní Marie Karásková. V letech 1993 - 1998 na stejném místě provozoval pan Jaroslav Podzimek MAJA bar. Na stejném místě zřídil pan Tomáš Bělka roku 2002 kanceláře stavební firmy.
V pravém dolním rohu náměstí stojí dům čp.14 klempíře Jana Průše. Ve stavení později bydleli Hronešovi a dnes jej vlastní pan Špryňar z Dobrušky.
V roce 1990 koupil čp.13 rolníka Václava Kubíčka B. Chour. Ve stejném domě působila od roku 1995 firma R+R Trading ovoce a zelenina, později v domě dne 25. května 1998 otevřeli manželé Vítkovi prodejnu obuvi, která za pár let ukončila činnost. Roku 1999 zanikl také prodej zeleniny a alkoholických nápojů firmy Nápoje plus. Dnes jsou ve stavení poskytovány půjčky a nebankovní služby. Podnikatelské subjekty platí nájem městečku, které je majitelem nemovitosti.
STATEK VÁCLAVA TICHÉHO
Pravá strana náměstí se výrazně neměnila, výjimkou je zboření stavení pana Václava Tichého čp.12. Václav Tichý vedl v roce 1947 spor s Ústředním konzumem o údajně vynucený prodej stavení čp.12. Jednalo se o vleklý a později i zpolitizovaný spor. Dům byl zbořen roku 1984. Od roku 2005 můžeme na místě zbouraného statku čp.12 nakoupit automobil v autobazaru Pohoda. Vedlejší rohový domek čp.11 obývali Pinkovi, nacházela se zde jedna z prvních dílen pana Rojka, za 2. světové války polní lazaret, později ve stavení bydlela rodina Jaroslava Kudláčka a dnes v něm přebývá syn Jiří Kudláček.
Budovám radnice čp.10, pálenky čp.7, kaple sv.Václava se špitálem čp.6 se budeme věnovat v jiných částech knihy. Můžeme pouze zmínit, že čp. 7 bylo nově přiděleno Dobromile Rybářové v ulici Tylova, čp.6 obdržel Miroslav Žabokrtský v ulici Mírová. V pálence se vystřídala řada nájemníků. Kromě jiných zde bydleli Adam Kunc, Zdeněk Dostál, Helmichovi, Tkáčovi, L. Machač, Kryštufovi, Jelínkovi, Šmejkalovi, Čestický, Karel Kunc, Kulichovi, Bednářovi atd.
Vedle radnice bylo postaveno čp. 9 rovněž s jedním poschodím. V domě kolem roku 1948 bydlela vdova Karla Přibylová, později její dcera Milada Přibylová. Svou hodinářskou živnost zde také provozoval Václav Jüngling, holičství Jaroslav Machač.
OBCHOD JAROSLAVA BÁRTY (SAMOOBSLUHA)
Na levé straně náměstí bylo adaptováno čp. 52 pana J. Bárty a dne 25. září 1959 zde vznikla potravinová samoobsluha. Starší spoluobčané si jistě vzpomenou i na prodej uhlí. V roce 1963 byly tytéž prostory adaptovány na samoobsluhu spotřebního družstva Jednota. Dům byl v roce 1992 při restituci navrácen rodině původního majitele. Dnes jej vlastní paní Andrea Horáková. Kolem roku 1992 zde působila firma BKS, kterou nahradily potraviny Verner a od roku 2016 vietnamský obchodník.
ORLICKÝ PODNIK J. KRČMY
Dům čp.53, původní Orlický podnik J. Krčmy, později střižní obchod Bohuslava Krčmy, doznal několika změn. Roku 1992 byl při restituci dům navrácen původním majitelům. Nyní patří dům městysu a v roce 1999 prodělal výraznou rekonstrukci. V budově vzniklo několik půdních bytů a fasáda byla opravena do historické podoby, přičemž nebyla opomenuta ani bohatá štuková výzdoba. Obchod s textilem, domácí potřeby nahradila dětská móda a lékárna.
TRUHLÁRNA ANTONÍNA JELÍNKA
Po požáru v roce 1936 vyhořela truhlářská dílna Antonína Jelínka čp. 54 a později na místě vyrostl jednopatrový domek, vzadu za domem krátce působil Emil Sedláček, později n.p.Sport a kanceláře Jednoty. Pracovalo zde až 20 zaměstnanců. Do ulice byl zřízen 5.9.1971 obchod Jednoty (rychlé občerstvení), od roku 1993 prodejna levného textilu. Roku 1992 byl dům navrácen v restituci a následně jej prodaly sestry Jelínkovy Janu Horáčkovi z Kostelce nad Orlicí.
DŮM FRANTIŠKA JELÍNKA
Dům Františka Jelínka čp.55 je dnes částečně využíván jako dům s pečovatelskou službou. V domě dříve provozovali holičství Bohumil Chaloupka a pan Netuka. Také zde byla ševcovská dílna pana Buriána (pí.Buriánové) a později i mlékárna. V padesátých letech objekt užíval národní podnik Obnova. Roku 1970 nemovitost zakoupil tehdejší MNV a později do ní přestěhoval obyvatele zbourané pálenky čp.7 - Františku Kristufovou, Annu Joštovou, Růženu Vaňkovu, Annu a Františka Kadlecovy, Marii Bednářovou, Antonii Machačovou a Františku Poláčkovu. Poslední byty byly v domě vybudovány v roce 2003.
KOLONIÁLNÍ OBCHOD JELÍNKOVI
U čp. 56 přibyla dvě skladiště a garáž. Dům po mnoho let vlastní rodina Jelínkova, která zde od roku 1838 provozovala koloniální obchod s drogistickým zbožím. V průběhu let se výrazně měnila i podoba skleněných výloh obchodu. Na počátku 20. století byl v levé části domu při pohledu od obecního úřadu zřízen C.K. poštovní úřad. Po znárodnění v 50. letech 20. století v budově působila Chemodroga, později Elamodroga n. p., dnes je zde drogérie Lima. Pamětníci si možná vzpomenou na nájemníky manžele Kotyzovy. Rodině Jelínkové byl dům navrácen po roce 1990.
Dne 1. srpna 1969 byl do středu náměstí umístěn novinový stánek. V roce 1996 byla ke stánku přistavěna autobusová zastávka. Novinový stánek ukončil svou činnost v roce 2016. Tolik k častolovickému náměstí.
Vlevo za drogérií čp.56 je odbočka do ulice Komenského. Na křižovatce u silnice stával výsadní hostinec panský dům, dále byly konírny, stará škola a pivovar. V panském domě bydleli například Šenkýřovi, Rajmundovi, Forchovi, K. Dostál atd.
