Marie Kalmusová: Setkání s Častolovicemi

Marie Kalmusová: Setkání s Častolovicemi PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 4
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Marie Kalmusová   
Pondělí, 13 Září 2010 00:00
Velikost písma:

Když mi bylo 10 let, vrátili se rodiče natrvalo bydlet do Častolovic. Do té doby jsem znala jen vesnice a jejich malotřídní školy s několika dětmi různého věku. Všechno bylo pro mě tenkrát nové, veliké a neznámé.

Poprvé jsem přišla do velké školy, kde se ve třídě učil jen jeden ročník, děti obědvaly ve školní jídelně, ve třídě pan učitel Malý hrál na opravdové pianino a cvičilo se v opravdové tělocvičně a na Sokolské zahradě.
Šla jsem právě do páté třídy a neměla jsem kamarády. Dětská školní přátelství již byla uzavřená a já jsem byla cizí, přistěhovaná. A tak jsem byla příliš sama na to, abych si mohla obec oblíbit.
Měla jsem ale báječného dědu a babičky, kteří mě, v té pro mě složité době, pomohli tím, že mě s sebou vzali na „své“ akce. Mohla jsem s dědou jezdit na ryby k řece i k okolním rybníkům, bral mě i na houby do lesa za řekou Orlicí. S babičkou jsem chodila do kostela na mši a poslouchat varhany, když přijel Otík Jelínek z Prahy. Babička mě učila starat se o králíky, kočky, slepice, husy a pořídila mi dokonce i pejska.
Pozvolna jsem se seznámila s nádhernou říčkou Bělou, která nám protékala za zahradou a v lukách se dál vlévala do Orlice. Ta mě učarovala, a  tak jsem často utíkala k železnému mostu, jen abych se mohla chvíli koukat do vody, která právě tam byla nejkrásnější.
Dodnes si umím vybavit vůni letní louky v okolí těchto řek, vůni kvetoucích lip a bříz rostoucích podél břehů.
Vzpomínám na vyprávění své druhé babičky, která mě zase vodila do zámeckého parku, jak kdysi za okupace chodila do zámku učit malou komtesku Hortensii, která tenkrát nesměla chodit do školy mezi ostatní děti. Vzpomínám si i na vyprávění o jiné komtese, která se proháněla na koni po parku takovou rychlostí, že to skončilo tragicky - malým železným plůtkem kolem hrobu na hřbitově. Zámecký park byl v té době opravdu krásný, udržovaný, důstojný a zamilováníhodný. Však by jistě mohl vyprávět o mnoha láskách, které se v něm skryly.
Po zámeckém parku a zámku jsem objevila další úžasnou záležitost, a to bylo Přírodní divadlo. Za mého mládí ještě udržované a nezchátralé. A navíc, opravdu se tam hrálo skutečné divadlo.

A tak postupem doby nastala změna. S Častolovicemi jsem se nejen smířila, ale vlastně přes jejich malebné okolí jsem poznala jejich krásu. Prožila jsem zde mnoho let a nikdy na ně nezapomenu. Zůstanou v mém srdci jako domov nejdražší a nejkrásnější.

 



PageRank

WebInfo - SEO analýza


Vytvořil a spravuje Daniel Beneš © 2010 - 2015 | Grafika Daniel Beneš & Jiří Václavík © 2010 - 2015
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko