Při čtení následujících řádků zřejmě budete pohodlně sedět v útulném prostředí vašich domovů. Jste současnými obyvateli městečka, bývalými rodáky nebo se vám zcela náhodně dostal do rukou obecní zpravodaj Zdroj, neodolali jste, a zvědavě do něj nahlédli. Že máte rádi tajemno a záhady? A zajímá vás historie naší obce? Ať jste tím, či oním čtenářem, vydejte se se mnou pátrat po nejstarším vyobrazení Častolovic. Kde se asi nachází? Kdo může být jeho autorem? Zní otázky, na které budeme postupně hledat odpovědi. Hned první informace vás asi notně překvapí.

Nejstarší vyobrazení Častolovic, respektive častolovického zámku, se s největší pravděpodobností nachází v Rychnově nad Kněžnou. Na hlavním schodišti kolowratského zámku jsou totiž vystavena dvě oltářní křídla o rozměrech 275 x 110 cm. Ve spodní části pravého oltářního křídla spatříme celkový pohled na dvě fasády zámeckého komplexu, sestávajícího z několika patrových a přízemních staveb na pravidelném, pravděpodobně obdélníkovém půdoryse, ohrazeného zdí s obdélnými okénky. U dvoukřídlé jednopatrové budovy jsou zobrazena dvě průčelí. Tato malba byla dlouhou dobu považována za nejstarší a zároveň i jediné vyobrazení tzv.starého zámku v Rychnově nad Kněžnou (poznámka autora - dnešní pivovar). Nejnovější poznatky badatelů se však přiklání k názoru, že objektem vyobrazeným na oltářním křídle není nic jiného, než častolovický zámek. Tento názor zastává například Jiří Slavík z Kostelce nad Orlicí (pracovník muzea v Jaroměři - Josefově), který se domnívá, že zámecká stavba v oltářním křídle rychnovského zámku je skutečně nejstarším vyobrazením častolovického zámku. Srovnáním malby s vedutou častolovického zámku z roku 1699 a současným stavem zámku vynikne řada zajímavých shod. První shodou je shoda půdorysu a objemu stavby včetně nižší střechy nad křidélkem kaple. Druhou shodou je shoda počtu, rozložení a velikostí okenních os na průčelích včetně okna kaple. Nynějšímu stavu odpovídá i poloha schodiště v hlavním křídle, vstupní brána. Za povšimnutí stojí i poloha a podoba mostů. Když připustíme možnost, že na oltářním křídle je skutečně vyobrazen častolovický zámek, budeme hledat odpověď na otázku: Jak se mohlo toto vyobrazení do Rychnova nad Kněžnou dostat? I tady mají pro nás historie a badatelé určité vysvětlení. Pokud si vezmeme na pomoc rodokmen majitelů rychnovského zámku zjistíme, že dcera Otty z Oppersdorfu - Marie Ludmila (1625-1672), byla první manželkou Františka Karla I. Libštejneského z Kolowrat. (1620-1700) a nejspíše k jejich sňatku byl pořízen zastaralý oltář, na jehož bočních křídlech byly zobrazeny rychnovský kostel Nejsvětější Trojice a zmiňovaný zámek v Častolovicích. A co další díla? Existují i jiná vyobrazení? U vchodu do expozice šternberského zámku v Častolovicích nalezneme vpravo vedle dveří rozměrné plátno s vyobrazením zámku a jeho bezprostředního okolí (kostela sv.Kateřiny (?), kaple sv.Máří Magdalény, dřevěného mostu, radnice atd.) A. Baum ve své studii Z poříčí Orlického (Častolovice), publikované v archeologickém sborníku Musea království Českého - Památkách archeologických a místopisných z roku 1869 k tomuto obrazu uvádí, že v zámku lze nalézt jeho vyobrazení z roku 1606. Dodává:„Jest to velký obraz olejový. V pozadí vidíš Skalku, na ní pak kostel s presbyteriem jaksi osmihranem uzavřeným. Kostel jest obehnán zdí a opěrnými pilíři. Dále jest viděti vysoké zbytky snad bývalé tvrze. Střecha na kostele jest nízká; východní stěna presbyteria má kulaté okno jako kostel nynější; levá loď má přístavek. Zdali roubící zeď bývala hřbitovní, nelze z obrazu uhodnouti.“ Odborníci později datovali zmiňovanou olejomalbu do roku 1696. Obraz nám přiblíží podobu zámku v době, kdy ho již dva roky vlastnil Oldřich Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka.

Ve dvacátých letech 18. století si pořídil na našem území terénní náčrtky topograf Friedrich Bernard Werner (1688-1788) a někdy kolem roku 1752 vytvořil sedmdesát lavírovaných kreseb českých, moravských a slezských měst. Neopomněl také Častolovice. Sborník tuší lavírovaných kreseb byl uložen v polské Vratislavi. Při přechodu fronty na konci 2. světové války byly všechny Wernerovy kresby zničeny, ale ještě před válkou provedl jejich fotodokumentaci pražský Státní fotoměřičský ústav a jen díky tomu se nám zachovaly dodnes.

Posledním vyobrazením, o kterém bych se chtěl zmínit je akvarelová kresba Častolovic z přelomu 18. a 19. století o rozměrech 23,6 x 33,7 cm. Autorem je královéhradecký kanovník, pochovaný v Chrasti u  Chrudimi - Jan Antonín Venuta (*1746 Jevišovice u Znojma,+1833 Hradec Králové). Jedna akvarelová kresba je umístěna v Národní galerii v Praze. Nejucelenějším souborem z rozptýleného Venutova díla  je však sbírka 399 akvarelových vedut, která byla darována císaři Františku I.  při jeho návštěvě Hradce Králové v roce 1824 a  nyní je  uložena - po převodu fideikomisní bibliotéky habsburské císařské rodiny - v oddělení Kartensammlung vídeňské National Bibliothek. Zde jsou rozděleny do tří velkých skříňových, nejspíš původních, pouzder - první z nich obsahuje 16 akvarelů (Adršpach a okolí),  druhé 287 akvarelů (pohledy a celé Čechy) a třetí 96 akvarelů (nečíslované pohledy z celých Čech); formáty akvarelů jsou 153 x 250 mm. Co z toho pro nás plyne? Ve vídeňské Národní knihovně je tedy ukryto jedno z nejstarších vyobrazení našeho městečka a čeká na své znovuobjevení…