Roku 1783 předvedli poprvé veřejně bratři Montgolfierové ve Francii svůj papírový horkovzdušný balón, čímž vzrušili celý vzdělaný svět. Již 7. ledna 1785 přelétl další Francouz Jean Pierre Blanchard kanál La Manche a tímto činem se nesmazatelně zapsal do historie létání. Stal se profesionálním vzduchoplavcem, se svou balonovou šou objížděl celou Evropu a zavítal také do Prahy. Několik let před jeho příjezdem (18. března 1784) sestrojil první horkovzdušný balón na našem území botanik a cestovatel Tadeáš Haenke. První montgolfiéra z jeho dílny ještě nenesla žádný náklad, při druhém pokusu Haenke k balónu připevnil tabulku s českým a německým nápisem, kterou případného nálezce žádal o zprávu a sliboval odměnu. Francouz Jean Pierre Blanchard přicestoval do Prahy v září roku 1790.

Ubytoval se v hotelu "V lázních" na Malé Straně a na 31. října téhož roku ohlásil let horkovzdušného balónu. Z vydaných letáků a tiskových zpráv se veřejnost dozvěděla, že kromě známého vzduchoplavce se letu zúčastní také "nejmenovaný urozený kavalír se zálibou ve vědách". Nejmenovaným urozeným kavalírem nebyl nikdo jiný než hrabě Jáchym Šternberk (1755 - 1808), bratr známějšího badatele v oblasti peleontologie a botaniky, mecenáše věd a zakladatele dnešního Národního muzea Kašpara Šternberka (1761-1838), bratranec častolovického Leopolda I. Šternberka (1770-1858). Jáchym Šternberk miloval vědy. Na let se vybavil několika barometry, teploměry a dalšími přístroji. Z jeho pera se také dochovalo podrobné vylíčení prvního pilotovaného letu u nás. Je z něj zřejmé, že vzduchoplavci vyvázli jen zázrakem. Start byl v Královské oboře (dnešní Stromovce). Podle dochovaných zpráv se Blanchardův balón podobal konstrukci, kterou zvolili již bratři Mongolfierové. Neměl tedy klasický koš pozdějších balónů, ale jakýsi ochoz kolem spodní zúžené části obalu. Ústím ve středu tohoto ochozu se balón plnil horkým vzduchem a zde byla také hubka nasáklá lihem, jejíž plamen ohříval náplň a udržoval tak nosnou sílu. Do tohoto ochozu také Jáchym Šternberk zavěsil své přístroje. Za ohlušující střelby z moždířů se balón vznesl nad jásajícími davy Pražanů. Během letu se však dostal do silné turbulence, takže z něj vypadla velká část měřících přístrojů. Oba muži měli co dělat, aby se v gondole udrželi. Turbulencí problémy neskončily. Balón se dostal do stoupavého teplého proudu a nezadržitelně mířil výše. Nepomohlo ani uhašení lihového plamene. Blanchard ukvapeně prořízl obal, což způsobilo, že stroj začal klesat prudce dolů. Pád se oběma vzduchoplacům podařilo zpomalit pouze za cenu vyhození všeho, co mohli postrádat. Balón nakonec šťastně přistál v Bubenči, ale hrabě Šternberk si při tom rozbil hlavu a podle dobových zpráv se mu "řinula krev z uší i nosu". Již večer se však cítil natolik dobře, že svá dobrodružství líčil společnosti svých učených přátel. Let trval přibližně hodinu a balón se tehdy pohyboval ve výšce cca 1700 m.