Jen díky šťastné náhodě a vstřícnosti pana J. F. Švásty z Maršovic u Jablonce nad Nisou, který mi ochotně poskytl několik písemností, máme dnes jedinečnou možnost seznámit se s životem a odkazem Ing. Václava Páva.

PÁV, Václav Ing.
narozen 18.4.1886 v Praze, zemřel 31.10.1961 v Jablonci nad Nisou

Středoškolský pedagog, vědec a odborný znalec textilních technologií, zpěvák, divadelní herec, režisér, čestný člen divadelního odboru, dobrovolný hasič, zakladatel přírodního divadla v Častolovicích.

Pocházel z rodiny poštovního oficiála, měl tři sestry. Studoval na Vysokém učení technickém v Praze. Ve volném čase se věnoval zpěvu a divadlu. Společně se sestrou Luisou absolvoval pěveckou školu Emila Buriana. Ještě během studií se zapojil do skupiny studentů, kteří obhajovali proti Zdeňku Nejedlému skladatele Antonína Dvořáka, za což se mu po Dvořákově smrti dostalo cti, nést během pohřbu Mistrovu rakev Prahou.  Stýkal se s rodinou prezidenta T.G. Masaryka. Po studiích absolvoval praxi v průmyslových továrnách a podnicích převážně v Německu. Po návratu domů se s manželkou Františkou a synem Mario-Václavem stěhuje do Lomnice nad Popelkou, kde působí jak profesor na místní průmyslové škole. Na zámku textilního továrníka Petra Šlechty pravidelně pořádá hudební koncerty, na kterých účinkuje společně s Luisou. Navazuje přátelství se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Později odchází do Rychnova nad Kněžnou. Zde se manželům Pávovým dne 14.6.1921 narodil syn Zbyněk. Sestra Luisa se provdala za významného akademického malíře Zdeňka Glükseliga do Prahy. Z Rychnova nad Kněžnou se rodina stěhuje do Brna. V Brně Ing. Páv vyučuje na Průmyslové škole textilní. Píše řadu skript, učebnic, věnuje se vědecké práci v oblasti textilní technologie.  Přátelí se s mnohými kulturními osobnostmi: manžely Fridrichovými, Prof. akademickým malířem Adolfem Petříčkem, Prof. akademickým malířem Oldřichem Šeborem. Intenzivně se začíná věnovat ochotnickému divadlu. Mezi jeho divadelní vzory a přátelé patří herci Karel a Antonín Högerovi, manželé Pechovi ( pozn. rodiče Ladislava Peška), Zdeňka Gräfová, Vlasta Fabiánová, prof. Waltr. Po okupaci Československa nacistickým Německem odchází předčasně do důchodu a stěhuje se do Maršovic, rodného kraje prarodičů. Aktivně se zapojuje do odbojového hnutí ve Skuhrově a Huntířově (odbojovým skupinám pořizuje plány zbrojních továren -  např. v Rýnovicích). Po válce působí jako obecní funkcionář, zasazuje se o postavení maršovického kulturního domu, oživuje zdejší ochotníky a hasičský sbor.
Ing. Václav Páv v letech 1949 až 1955 bydlel v Častolovicích, kde se výraznou měrou zasloužil o velký rozmach ochotnického divadla a stal se zakladatelem přírodního divadla. Pro pamětníky zlatých divadelních časů jsou nezapomenutelné jeho režijní inscenace Léto, Přátelství, Kdo je víc, Na letním bytě, Lucerna, Svatba Krečinského a Othello. Těsně před svým odchodem do Kokonína byl roku 1955 jmenován čestným členem divadelního odboru. Zásluhy tohoto umělce připomínala pamětní deska na promítací kabině, která byla, po zániku přírodního divadla, přesunuta do depozitu archivu v Rychnově nad Kněžnou.