narozen 31.1.1923 v Brusturách /Podkarpatská Rus/, zemřel 20.6.2003 v Praze
Finanční odborník oddělení pro výzkum a vývoj vědecké techniky, kandidát věd, amatérský hudebník, divadelník a zejména malíř, přítel a žák profesora B. V. Ščerbakova /světově uznávaného malíře, člena Akademie umění/.
Bohuslav Kröhn žil v Častolovicích od svých 16 let, kdy rodiče zakoupili /1939/ v Havlíčkově ulici domek. V roce 1946 se společně s manželkou odstěhoval do Prahy, ale do Častolovic se pravidelně vracel a podílel se na společenském a kulturním životě v obci.
Narodil se v chalupě Klementa Kröhna, člena finanční stráže na Podkarpatské Rusi. Na svět mu pomáhala ukrajinská porodní bába, která ho vítala slovy: „Tak pojď, Čechu, pojď.“ Dětství a první školní léta trávil mezi dětmi různých národností - Židů, Maďarů, Slováků a Ukrajinců. V 10 letech byl poslán do Čech k sestře Kubecové - Kubíčkové do Borohrádku, kde začal chodit do školy. V roce 1939 se přestěhoval s rodiči do Častolovic. V 15 letech začal chodit na gymnázium v Kostelci nad Orlicí. Zde se zapojil do hudebního kroužku řídícího učitele Kodýtka a začal hrát na housle a čelo. V roce 1941 začal chodit do tanečních a v Častolovické hospodě U Lva poznal svoji budoucí ženu Martu Kudláčkovou, kterou si následně po pěti letech známosti vzal za manželku. V roce 1942 maturoval a po maturitě byl nasazen na práci do pily pana Jiráka v Kvasinách, kde musel vyrábět pažby ke zbraním německé armády. Během válečných let byl vybrán na nucené práce do Maďarska, kde měl kopat zákopy. V jeho hlavě uzrálo rozhodnutí na tyto práce nenastoupit, a proto si u známého lékaře MUDr. Fikeise domluvil operaci akutního zánětu slepého střeva, která se za asistence MUDr. Beka uskutečnila v Rychnově nad Kněžnou. Vše muselo proběhnout v nejvyšší opatrnosti, neboť v nemocnici operovali i němečtí doktoři a podobných případů bylo mnoho. Po operaci zdravého slepého střeva se do Jirákovy pily již nevrátil. Válka se chýlila ke konci.
Ještě v průběhu válečných let se u něj projevil zájem o ochotnické divadlo. V rámci častolovického ochotnického spolku hrál v tomto období v divadelních hrách Zpovědník, Kateřina. Po válce a již zmiňované pětileté známosti se roku 1946 Bohuslav Kröhn oženil s paní Martou Kudláčkovou a na podzim toho roku nastoupil na vysokou školu v Praze. Následně se odstěhoval s manželkou do Prahy na Žižkov k tetě Kubecové, kde bydleli v jedné místnosti. Paní Marta chodila pracovat do velkoobchodu Spěváček v Řevnické ulici, kde byla úřednicí.
Po ukončení studia na vysoké škole nastoupil Bohuslav Kröhn na vojnu do Malacek. V této době měl jednu dceru a čerstvě narozeného syna. V Malackách se dostal do kurzu pro důstojníky a byl převelen do Brna. Během vojenské služby byl obsazován do divadelních her s vojenskou tématikou.Tehdy přišla také nabídka angažmá z divadla v Martině. Z rodinných důvodů pan Kröhn nabídku odmítl a začal v Praze zajišťovat pro vojenský divadelní spolek hudební nástroje. Při jedné z cest do Prahy ho oslovil známý ze studií a nabídl mu místo na tehdejším Ministerstvu národní obrany Československé republiky. Zde začal pracovat v oddělení pro výzkum a vývoj vědecké techniky jako finanční odborník. Volný čas trávil v Častolovicích, kde se významně podílel na činnosti ochotnického divadelního spolku. Někdejší režisér Ing.Páv, zakladatel přírodního divadla v Častolovicích, mu umožnil ztvárnit nezapomenutelné divadelní postavy. Mimo jiných hrál Othella, císaře Karla IV., mlynáře v Lucerně, Kalafunu ve Švandovi dudákovi a Dubského v Našich furiantech. Později i některá divadelní představení režíroval. Po odchodu Ing.Páva z Častolovic začal opět studovat a složil úspěšně kandidaturu na vysoké škole. Po roce 1968 odjíždí jako zástupce Československé republiky ve Varšavské smlouvě do Moskvy, kde strávil šest let. Během dlouhého odloučení od rodiny začal malovat. V počátcích maloval drobné kartičky - pohledy z okna nebo vzpomínky na krajinu kolem Častolovic, které posílal v dopisech domů. Později začal malovat i větší obrazy. V malování byl samoukem, a proto hledal zkušeného učitele. V obchodě s malířskými potřebami se seznámil s mladým ruským malířem Šikovem, který ho doporučil ke svému učiteli - profesoru B. V. Ščerbakovovi. Ze Ščerbakova a B. Kröhna se stali přátelé, kteří se navštěvovali a spolu častokrát i malovali v Moskvě, okolí Prahy a v Karlových Varech. Malování obrazů se stalo hlavní náplní jeho života. V 56 letech odešel B. Kröhn do důchodu, ale prakticky ihned po odchodu nastoupil do výzkumného ústavu v Praze - Podolí. Zde se seznámil s lidmi, se kterými ho později spojovala láska k hudbě, společně založili hudební těleso. Také v Častolovicích seskupil kolem sebe několik hudebních nadšenců, se kterými koncertoval například na častolovickém zámku. Jeho obrazy visí v galeriích i u soukromých sběratelů po celém světě. Roku 1979 byly obrazy Bohdana Kröhna vystaveny v Častolovicích. Osobní přátelství s profesorem Ščerbakovem a studium jeho děl se projevilo zejména v jeho krajinářských obrazech. Rozkreslený zůstal i obraz ze 17.června 2003. Po třech dnech tj. dne 20.6.2003 pan Bohuslav Kröhn umírá.
