V letech 1918 - 1919 vyučoval na pětitřídní Obecné škole v Častolovicích náboženství kaplan František Škeřík -  rodák z Vysokého Újezda u Litomyšle. Po vzniku Československé republiky byly ze školy odstraněny symboly Rakousko - Uherské monarchie, které nahradily vyobrazení velikánů českých dějin. A tak se stalo, že ve čtvrté třídě byl k velké nelibosti zmiňovaného učitele náboženství na zeď zavěšen obraz „kacíře“ Mistra Jana Husa.

Páter Škeřík oznámil tehdejšímu řídícímu učiteli Václavu Hlaváčkovi, že za těchto podmínek odmítá chodit do školy. Vedení školy jej však přinutilo ve výuce náboženství pokračovat, což nesl velice těžce, a během hodiny pronášel před žáky semitické a nacionalistické výroky: „Učitelé jsou jako židé a jsou proti nám kněžím krátcí, nemají se nám plésti do náboženství a mají si hleděti svých předmětů; ministr vyučování Habrman i jeho žena jsou bez vyznání a přece posílají své děti na hodiny náboženské. Já jeho výnosů neuznávám. Matky a mužové, kteří se dávají rozvésti, jsou takové čubky a sviňáci. Protestanti chtějí katolíkům rozkazovati, koho mají zvoliti za pražského arcibiskupa.“

Situace ve škole se natolik vyhrotila, že se jí dokonce, na žádost tehdejšího školního dozorce, začalo zaobírat Národní shromáždění nově vzniklé Československé republiky. A výsledek? Na jaře roku 1919 musel zpátečnický katecheta ze školy odejít (byl přeložen) a na jeho místo nastoupil K. Wiesner.