Další zpráva z tisku

Pokračujeme v pátrání po historii prvního letu pilotované montgolfiéry v Čechách. Nyní úryvkem z článku V baloně nad Prahou před 100 lety, otištěném v příloze Národních listů ze dne 26. července 1891. Dozvíme se zajímavé věci. Navíc, zpráva ani po dalších více než sto letech ničeho neztratila ze své napínavosti.

„Pražané toužili po něčem velkolepějším - po skutečně volné plavbě, jíž by se zúčastnili lidé. Touhu tuto splnil Jouanne Pierre Blanchard, světoznámý vzduchoplavec J. V. krále francouzského, čestný občan města Calais a milionář.
Příchodu jeho předcházely pověsti vskutku báječné, ač srdnatosti jemu upříti nelze. Vypravovalo se mezi jiným zejména, "že se dne 7. ledna 1785 spolu s Američanem dr. J. Jeffriesem spustil z onoho strmého křídového skaliska, z něhož již dle Shakespeara (IV. jednání 8 výjev) se chtěl svrhnouti slepý král Lear, vedený statečným Edgarem, a že, ač na konec plul téměř nad samou hladinou mořskou, dostihl přece šťastně břehu Francie. Dosud upomíná na událost tuto mramorový pomník v lese guisnesském:

Regnante Ludovico XVI.
Anno MDCCLXXXV.
Joannes Petrus Blanchard, Gallus,
Comite Joanne Jefferies Britanno
Die VII. Mensis Januarii
Hora II. postmeridiana
Ex arce Dubrenai
M a ch i n a  a ë r o s t a t i c a
In sublime evectus
Fratum Britanniam inter et Galliam
Primus superavit
Et post horas duas aërii cursus
Hoc in loco consedit.
Audaciam mirati novam
Cives Guisnenses hocce monumentum
Posuerunt.

A tento muž od jedněch velebený a oslavovaný, od jiných hanobený a tupený zavítal z Varšavy, kdež plavby jeho zúčastnil se známý poznaňský vyslanec hrabě Jan Potocki, do Prahy r. 1790.
Montgolfiéra jeho měla 90 000 krychlových metrů obsahu a ku sestrojení jejímu bylo třeba 4 600 loket pestře zbarvené dykyty. Byl to balon dvanáctkrát větší, než jakých obyčejně Blanchard používal ku svým plavbám. Vrchní část člunu podobala se osmihranné pyramidě. Kolkolem ústí balonu (závěsu) byla připevněna 600 liber těžká galerie zvláštní konstrukce a podoby, zhotovená ze železa a dříví.
Zvláštními návěštími v německé a francouzské řeči oznamoval dne 29. října Blanchard první svou plavbu v Praze, jinak 37., a dne 31. října kolem 5. hod. podnikl ji také vskutku ze Stromovky. Spolu s nim vznesl se také učenec hrabě Jáchym ze Šternberka, jehož zápisky o této plavbě se nám dosud zachovaly.
(Kromě toho i zpráva tištěná pod názvem: „Autentische Beschreibung der in dem sogenannten konigl. Baumgarten bei Prag unternommenen siebenunddreissigsten
Luftreise des Herrn Blanchard. Prag. 1790.“).
Naplňování balonu Blanchardova - jehož výši od galérie až ku nejvrchnějšímu bodu páčí J. Šternberk na 75 stop - dělo se způsobem následujícím: Obal balonový rozestřen nad pecí, v níž se nalézalo rozžhavené uhlí; žárem rozředil se v nitru jeho vzduch a balon nabyl takové stoupavosti, že udrželo ho sotva 20 lidí.
Na povel „Sachez tout!"  vznesla se montgolfiera Blanchardova do výše před tváří mnoha tisíců diváků. Pec zanechána na zemi, než pod ústím hořela v žesťové nádobě lihem napojená houba. Brzy octli se však oba naši smělí vzduchoplavci v bouřlivém proudu vzdušném, a balon - ač dole zavěšeno bylo značné břímě - hrozil převrácením.
Hrabě Šternberk poznamenal, že zbývalo jemu ve chvíli, kdy stoupající balon pronikal skrze nebezpečnou tuto vrstvu, sotva tolik času, aby se zachytil galerie - jinak byl by býval smeten v hlubinu.
Bylo třeba udržovati balon v rovnováze a tu dovídáme se z druhé naší zprávy, že sám Blanchard uznal veřejně podivuhodnou odvahu hraběte Šternberka v těchto kritických okamžicích. Oba cestovatelé drželi se lešení na opačných stranách a takto vyvázli brzy, tj. jakmile balon se vznesl na tento prudký vzdušný proud, z nebezpečné situace.
Stanuli náhle v úplném téměř bezvětří, vznášejíce se klidně nad Bubenčem. Tu neopomenul hrabě Šternberk, jenž plavby zejména se zúčastnil, aby nabyl "většího světla o ovzduší, její skutečné teplotě a vlastnostech", tedy za účelem vědeckým podívati se na své přístroje, jichž hojně vzal ssebou.
Tlakoměr ukazoval 23 coulů, 2 čárky - sloupec rtuťový klesl tedy o 5 coulů; z toho vypočetl, že nalézají se u výše 5 800 stop. Teploměr klesl téměř až k bodu mrazu. Jiná studia nebyl hrabě Šternberk s to konati, ježto přístroje za kymácení a hourání balonu dílem ze své polohy byly vyšinuty, dílem také k zemi spadaly. Píše nám: „V této chvíli klidného našeho pobytu prohlížel; jsem svoje přístroje; nenalezl jsem je však všechny a oněch, které zbyly - ač byly upevněny velmi pečlivě - nebylo lze užíti ku přesnému stanovení poměru. Tak na př. byl rtuťový sloupec jednoho tlakoměru roztřesen na více oddílů; za to však nedoznal as nižádné pohromy druhý tlakoměr, jenž jinak byl zřízen a uzavřen ve zvláštní schránce; když tuto jsem otevřel, klesl sloupec na 27 coulů 2 čárky.
Když balon se vznášel nad Bubenčem, tázal se Mr. Blanchard hraběte, kde že se nalézají a jaké předměty jsou pod nimi. Šternberk odvětil: "Domy bubenečské! Myslím, že není tu vhodné místo ku sestoupení".
Blanchard souhlasil a tak ustanovili si oba, že raději na novo se uchýlí do bouřlivé spodní vrstvy jen aby byli zahnáni nad jinou krajinu. Tak se stalo. Blanchard, zaměstnaný jedině balonem opět se tázal hraběte, co že vidí kolmo pod sebou a když Šternberk jej ubezpečil, že plují nad prázdnými rolemi nedaleko městských hradeb, uhasil Blanchard plamen a balon počal klesati.
Ocitnuvše se opět v bouřlivém pásmu, bylo jim opět udržovati balon v rovnováze. Než sotva, že unikli nebezpečí jednomu, hrozilo jim zase jiné. Balon počal padati velmi rychle a Mr. Blanchard vyhazoval z galerie vše, což jen poněkud mělo větší váhu.
Posléze přistáli však přece bez úrazu a šťastně na poli náležejícímu ku vesnice Bubenči. Tisíce lidí spěchalo jim vstříc, aby je uvítali. Nadšení neznalo mezí. Všeobecně žádáno, aby Mr. Blanchard na novo podnikl plavbu: než Blanchard přání tomuto nevyhověl. Odjel již ve čtvrtek z Prahy do Prešpurku, kdež dne 15. listopadu slavena korunovace Leopolda II. na krále uherského. - Slíbil však Pražanům, že se v příhodnou dobu opět vrátí a že ukáže jim experimenty ještě velikolepější."

(pokračování příště...)