Almanach Královské české společnosti nauk

Abychom o Blanchardově a Šternberkově letu zvěděli ještě více, nahlédneme do almanachu Královské české společnosti nauk z r. 1811. (Abhandlungen der königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften) Zde je otištěn nekrolog hraběte Jáchyma Šternberka (1755-1808), který čtenáře seznamuje s životem šlechtice, věnujícího se od mládí vědám, hlavně mineralogii a chemii. A také cestovatele. Pisatel nekrologu ovšem nemohl pominout ani jeho let montgolfiérou. Ten nebezpečný podnik, při kterém musela zúčastněným tuhnout v žilách krev.

„Na podzim 1790 přijel do Prahy Blanchard, a hrabě Šternberk se nabídl, že s ním vzlétne. Vybavil se eudiometrem, barometrem, teploměrem a jinými přístroji, a 31. října vzlétl u Prahy s Blanchárdem v balónu. Pan profesor Steinský má ještě ve vlastnictví údaje přímo od něho a od Blancharda v popisu jejich vzdušné jízdy.
Balón byl montgolfiéra s venkovním ochozem. Když vystoupal asi 1500 stop vysoko, nachýlil se poryvem větru, a naklonil se na tu stranu, kde byl hrabě Šternberk. Některé přístroje popadaly dolů a samotný ochoz se začal rozpadat. Nezbývalo nic jiného, než balón proděravět (= ve snaze upustit horký vzduch, tehdy ještě patrně nebyl znám tzv. paraventil, zařízení sloužící k tomuto účelu. Pozn. VK) a držet se sítě, balón totiž vystoupal nad bouřlivou vrstvu do klidného povětří 3 000 stop vysoko. Blanchard byl (...) znepokojen, neboť balón byl poškozený, a tak uzavřel nádobu s ohněm. Montgolfiéra začala rychle klesat, až dopadla na zorané pole. Po prudkém nárazu měl hrabě Šternberk poraněnou levou nohu a krvácel z nosu i uší. Avšak jakoby toho nebylo, pevným krokem vystoupil z balónu, a ještě týž večer se objevil v kruhu svých přátel u lékaře Mayera."

O vzletu první montgolfiéry v Čechách a průběhu letu již toho víme poměrně dost, ale stále jsme v článku nenalezli onu deklarovanou spojitost Častolovic, Potštejna a nějakou zásadní, novátorskou informaci.
Pro ni si musíme odskočit z Prahy na potštejnské panství, kde si počátkem roku 1791 začala manželka hraběte Chamaré - Johanka - psát deník. Do dnešních dnů se dochovaly tři její deníky: první zachycující události let 1769 až 1773, druhý 1782, a třetí z uvedeného roku 1791.

Nebýt toho, že si Johanka po celý rok do sešitu německy pilně zapisovala, co se jí a jejímu muži přihodilo, patrně bychom dnes vůbec nevěděli, že ona pověstná, první montgolfiéra skončila pravděpodobně v Potštejně a odtud poměrně často vzlétala na podorlické nebe.

Důkazem by mohl být například tento záznam:

Mongolfier Potštejn
v noci stále pršelo

„17.ledna, pondělí: ...můj pán se zabýval svým novým balónem s Antonem Hubenem synem zemřelého lokaje, kterému jsme říkali Mongolfier, neboť pracoval na balónu, a nynější se to učil od svého zesnulého otce, takže je mladý Mongolfier, potom od toho slavného balónmistra v Praze, Francouze jménem Blanchard, který pouštěl balón, s nímž on a syn starého hraběte Hanse Šternberka letěl, ale nepovedlo se, nýbrž by se brzy bývalo stalo neštěstí, protože se vítr obrátil proti nim a balón už napůl otočil, takže by se byli brzy zřítili, kdyby se mistr nevzpamatoval a nevyvrtal díru, potom vypustili všechen vzduch a všechno ostatní začali vyhazovat ven, aby se nestalo neštěstí, a pak se spustili dolů, pak spadli s šokem na zem, tento balón poslal Stuard, odebravší balón i s návodem, mému pánovi, z čehož chce on nastudovat řízení takového nového balónu, který chce pouštět pod svým vedením, ne se v něm svézt...“


Johančiny zápisy i texty v brožurce Viléma Kratochvíla pokračují, ale naši zvědavost je třeba v tomto směru poněkud krotit. Musíme se spokojit s tím, že si již dokážeme udělat představu o počátcích balónového létání v Čechách, poznali jsme blíže hraběte Jáchyma Šternberka, Jeana Pierra Blancharda, nově i Johanku a Jana Antonína hraběte Harbuvala a Chamaré, Viléma Kratochvíla, jistou imaginární spojitost Častolovic a Potštejna atd., což není rozhodně málo. Objevně víme, že díky Janu Antonínovi Chamaré se k průkopnickým místům, kde se vznášely první nepilotované montgolfiéry, řadí také východočeský Potštejn. To jsou mi ale věci. Inu svět je malý a o náhody v něm není nouze...
Více informací naleznou zájemci o dané téma v avizované knížce Viléma Kratochvíla Potštejn a montgolfiéry, kterému tímto děkuji za ochotu a upozornění na výsledky jeho badání.