Na častolovskou věž
Josef Zeman

Na staré častolovské věži
z Kostelce už vidět ztěží,
jak velká zlatá rafie
pomalu, pomalu běží.

A když se svatý houpe zvon,
na jejím stonku jako lilie,
nad lesy krouží jeho ston,
než chycen v haluzích se rozbije.

Na staré častolovské věži
rafie pomalu, pomalu běží
a čítá našich mladých let
odvážný ptačí let.

Nad starou častolovskou věží
zaslechli byste asi ztěží,
jak v modrých dálkách k východu
černaví ptáci mizí z dohledu.

Se staré častolovské věže
zvon sám od sebe se potom rozeznívá,
když některý z nich nedoléť a mrtev dole leže
svým zrakem vyhaslým se v prázdno dívá.

Na starou chaloupku v Častolovském parku
Josef Zeman
Sv. Čech: „Kopřivy jen husté kryjí místo pusté,
kde chaloupka naše stála šedivá...“

Stalo se tak věru téměř doslova.
I stará louže bahnitá v olšině tam za ní
 s léty se ztratila jako naše dětské hraní.
V pasekách nepáchnou už plané rudé bezy,
jako když chodíval jsem s tátou na pařezy
a táta říkal, prázdný ještě drže v ruce džbán:
Tak, synku, do práce, ať nejsi líný jako pán.
Bez práce se, hochu, lidem špatně zažívá.
A dále mudroval:
I kdybys studoval,
nechci, aby vzdělaný byl z tebe protiva.
Když večer jsme se domů sami vraceli
a první hvězda mihla se,
otci jsem poznal na hlase,
že do duše mu měsíc svítí jak nevinnému vězni do cely.

Zdroj informací: 50 let Masarykova st. reálného gymnasia (dříve reálky) v Kostelci nad Orlicí. 1897-1947, vydal slavnostní výbor, tisk Karel Šeda, Kostelec nad Orlicí, r.v. 1947