Jedno z nejstarších vyobrazení Častolovic, respektive častolovického zámku, které je možné spatřit v Rychnově nad Kněžnou na hlavním schodišti kolowratského zámku. Právě na tomto místě jsou vystavena dvě oltářní křídla o rozměrech 275 x 110 cm. Ve spodní části pravého oltářního křídla můžeme vidět celkový pohled na dvě fasády zámeckého komplexu, sestávajícího z několika patrových a přízemních staveb na pravidelném, pravděpodobně obdélníkovém půdoryse, ohrazeného zdí s obdélnými okénky. U dvoukřídlé jednopatrové budovy jsou zobrazena dvě průčelí. Tato malba byla dlouhou dobu považována za nejstarší a zároveň i jediné vyobrazení tzv. Starého zámku v Rychnově nad Kněžnou (poznámka autora - dnešní pivovar).

Nejnovější poznatky badatelů se však přiklání k názoru, že objektem vyobrazeným na oltářním křídle je častolovický zámek. Srovnáním malby s olejomalbou častolovického zámku z roku 1696 a současným stavem zámku vynikne řada zajímavých shod. První shodou je shoda půdorysu a objemu stavby včetně nižší střechy nad křidélkem kaple. Druhou shodou je shoda počtu, rozložení a velikostí okenních os na průčelích včetně okna kaple. Nynějšímu stavu odpovídá i poloha schodiště v hlavním křídle, vstupní brána. Za povšimnutí stojí i poloha a podoba mostů.

V rodokmenu majitelů rychnovského zámku zjistíme, že dcera Otty z Oppersdorfu - Marie Ludmila (1625-1672), byla první manželkou Františka Karla I. Libštejneského z Kolowrat. (1620-1700) a nejspíše k jejich sňatku byl pořízen zastaralý oltář, na jehož bočních křídlech byly zobrazeny rychnovský kostel Nejsvětější Trojice a zámek v Častolovicích.