Deník Národní listy ve výtisku č.226 dne 19.8.1933 přinesl v kulturní rubrice informaci: Profesor Jaroslav Svoboda šedesátníkem. Profesor Jaroslav Svoboda, častolovický rodák, dožívá tento měsíc šedesáti let, věnovaných škole, spisovatelství a veřejnosti.

Na Zlatou kapličku (Národní divadlo) dle Seznamu příspěvků sboru ke zřízení českého národního divadla v Praze od 14. dubna  1851 do října 1861 věnovaných častolovičtí přispěli 8 zlatými a 30 krejcary. Dále se v seznamu uvádí, že K. Šneidr, páter Toman, učitel Tobiášek, A. Svoboda, A. Jelínek dali po 1 zlatce; J. Foitek, J. Koláč, písař Horálek, F. Bělka přispěli 30 krejcary; J. Oborník 21 krejcarů; řezník H. Pinka, F. Vašata, H. Agular po 20 krejcarech; J. Táborský 16 krejcarů; mlynář J. Konečný 11 krejcarů; J. Agular 6 krejcarů.

Poznámka autora: 1 zlatý (zlatka) měl 100 krejcarů (rak. čísla), bohužel ať počítam, jak počítám, tak se stále nějak nemohu dopočítat :-).

V knize Jana Habenichta Dějiny Čechův amerických nalezneme informaci o tom, že mezi pionýry Divokého západu patří také jistý Antonín Chaloupka z Častolovic u Kostelce nad Orlicí, který se stal zámožným rolníkem v okresu Saline. Roku 1871 k němu přibyl Častolovan František Chaloupka, který měl později ve Wilber velký mlýn a nedaleko městečka pěknou farmu. Později však z neznámého důvodu prakticky ztratil veškeré své jmění.

Koncert Dra. Ant. Dvořáka prof. Ferd. Lachnera a Hanuše Wihana v Rychnově n. K.

...... Na nádraží v Častolovicích očekáván vlak celou řadou kočárů z Rychnova a Borohrádku. O ¾ na 3. hod. stanul vlak v nádraží a mistr Dvořák, doprovázen svojí paní, dceruškou a oběma zmíněnými umělci, vystoupil z vlaku. Okénka všech vagónů přeplněna byla udivenými tvářemi cestujících, vidoucích  tolik pánů v slavnostním úboru a netušících, kdo s nimi ve vlaku jel. Jménem komitétu pro uspořádání Dvořákova koncertu v Rychnově, uvítal slavného mistra a jeho slovutné soudruhy  vroucími slovy pan ředitel O. Franta a dceruška starosty pana JUDra. Smrtky podala dru Dvořákovi skvostnou kytici. Patrně pohnut, poděkoval milený mistra panu řediteli srdečným stisknutím ruky a útlou dárkyni kytice políbil v čelo. Po té pozdravil vzácné hosty jménem častolovské Besedy pan říd. uč. G. Lašek a důstojný stařičký farář častolovský p. P. Potěhník podal mistru Dvořákovi skvostně vázaný výtisk svých písní, jež byly s díkem přijaty. Celé uvítání bylo prostinké, ale mělo ráz dojemný a srdečný. Zatím drobný déšť, který od samého poledne nás zlobil, přestal, mraky se stáhly pod obzor a za nejkrásnější sluneční pohody hnula se řada 10 kočárů k Rychnovu. Vábné údolí řeky Kněžny, oděné jasnou jarní zelení, činilo dojem velice půvabný a  slovutní hosté se vyjádřili, že cesta do Rychnova zdála se jim býti jízdou skrze jediný velikolepý park. Kolem 4. hodiny vjeli jsme do Rychnova, kdež očekávalo nás nové překvapení .....

PS: Za poskytnutí kopie listu z Posla z Podhoří a upozornění na článek patří veliké poděkování panu PhDr. Josefu Krámovi.