Dne 31. července 1627 vydal císař Ferdinand II. mandát, který poddaným nařizoval přistoupit do šesti měsíců ke katolické víře. Krátce na to, počátkem roku 1628, přišla do Hradce Králové reformační komise, která měla na plnění císařského mandátu dohlížet. Jan Rudolf hrabě Trčka, poslušný císařského rozkazu, vydal na svém (opočenském a smiřickém) panství rozkaz, že se všichni jeho poddaní musí přihlásit ke katolické víře. Obdobné nařízení vydala i Marie Magdalena rozená z Lobkovic (manželka Jana Rudolfa Trčky) na novoměstském panství a jeho syn Adam Erdman Trčka na panství náchodském.

Deník Národní listy ve výtisku č.226 dne 19.8.1933 přinesl v kulturní rubrice informaci: Profesor Jaroslav Svoboda šedesátníkem. Profesor Jaroslav Svoboda, častolovický rodák, dožívá tento měsíc šedesáti let, věnovaných škole, spisovatelství a veřejnosti.

Na Zlatou kapličku (Národní divadlo) dle Seznamu příspěvků sboru ke zřízení českého národního divadla v Praze od 14. dubna  1851 do října 1861 věnovaných častolovičtí přispěli 8 zlatými a 30 krejcary. Dále se v seznamu uvádí, že K. Šneidr, páter Toman, učitel Tobiášek, A. Svoboda, A. Jelínek dali po 1 zlatce; J. Foitek, J. Koláč, písař Horálek, F. Bělka přispěli 30 krejcary; J. Oborník 21 krejcarů; řezník H. Pinka, F. Vašata, H. Agular po 20 krejcarech; J. Táborský 16 krejcarů; mlynář J. Konečný 11 krejcarů; J. Agular 6 krejcarů.

Poznámka autora: 1 zlatý (zlatka) měl 100 krejcarů (rak. čísla), bohužel ať počítam, jak počítám, tak se stále nějak nemohu dopočítat :-).

V knize Jana Habenichta Dějiny Čechův amerických nalezneme informaci o tom, že mezi pionýry Divokého západu patří také jistý Antonín Chaloupka z Častolovic u Kostelce nad Orlicí, který se stal zámožným rolníkem v okresu Saline. Roku 1871 k němu přibyl Častolovan František Chaloupka, který měl později ve Wilber velký mlýn a nedaleko městečka pěknou farmu. Později však z neznámého důvodu prakticky ztratil veškeré své jmění.