Dne 13. května 2014 se v Galerii Antonína Hudečka uskutečnilo promítání dobových fotografií a beseda o historii Častolovic, kterou pro členy klubu důchodců a přítomné spoluobčany zajišťoval předseda Spolku přátel Častolovic pan Jiří Václavík. Akce se zúčastnilo cca 30 návštěvníků. Promítání trvalo téměř dvě hodiny, během kterých si přítomní důchodci zavzpomínali na krajinu svého mládí a dozvěděli se i řadu nových informací o rodné obci. Spolek přátel Častolovic by při této příležitosti rád poděkoval panu Fiedlerovi za zajímavé materiály pro Muzeum Častolovicka. Již teď se těšíme na další spolupráci.

Z textu se dozvídáme, že pan František Pour přišel do Častolovic v roce 1907 a o posvícení roku 1970 oslavil 63. výročí svého příchodu do naší obce. Byl členem čtvrté generace kovářů. Milovanou kovařinu dělal více než 70 let.

(pokračování čtvrté části)

Národní listy dne 7.6.1922 zveřejňují článek: 7.500,- korun bylo dr. Lobkowitzovi vráceno. V červenci 1920 si tajemník Frühauf vypůjčil pro Družinu československých legionářů, potažmo V. Čeřenského u velkostatkáře Štěpána Bergra z Karlových Varů půjčku 30.000,- korun, dle Frühaufa mu Čeřenský za tento čin vroucně děkoval, Čeřenský však poskytnutí půjčky popřel a Frühaufa zažaloval za podvod (věc řešil soud v Chebu, řízení bylo zastaveno). Tajemník Frühauf měl Čeřenskému peníze předat v jeho bytě v pražském Hotelu Štěpán. Když Družina připravovala vydání publikace Alba francouzských bojišť, půjčil velkostatkář V. Čeřenskému znovu. Dal mu do rukou dvě spořitelní knížky a šek na 5.000,- korun. Čeřenský vybral z knížky 25.000,-korun, vystavil stvrzenku z níž nebylo patrné, zda peníze vybíral jako fyzická osoba nebo jako předseda Družiny. Druhý den Čeřenský knížky i šek Bergrovi vrátil. Velkostatkář starý šek roztrhal a vystavil nový na 5.000,- korun, což mu Čeřenský potvrdil stvrzenkou. Když pak žádal Berger o vrácení půjčky, bylo na něj podáno trestní oznámení za urážku na cti. Položka 20.000,- korun byla v účetnictví Družiny zanesena na výlohy spojené s procesem Čeřenský versus Beneš.

(pokračování třetí části)

Poslední čtvrté jednání soudu probíhá 31. prosince 1920. Soud nechává přečíst protokoly pořízené na dálku. V nich ministr financí Karel Engliš, ani jeho předchůdce a také i nástupce Alois Rašín, či budoucí agrárnický premiér František Udržal, legionářští generálové Stanislav Čeček a Josef Šnajdárek nic podstatného neříkají. Na Silvestra roku 1920 padá rozsudek. Fričovo svědectví je prohlášeno za nevěrohodné pro předpojatost, počínání budoucího prezidenta Edvarda Beneše je shledáno čestným. Václav Čeřenský je odsouzen podmíněně na měsíc do vězení za přestupek proti bezpečnosti cti. S mocnými jakékoli doby neradno si zahrávat.