(pokračování I. části)

VELKÉ DÍLO O ZEMI

Roku 1676 se Balbín vrací definitivně do Prahy do klementinské koleje. Ponechme teď zcela stranou jeho rozsáhlé dílo hagiografické, didaktické a literárně teoretické: v Praze pořádá své rozsáhlé materiá¬ly do monumentálního kompendia Miscellanea historica regni Bohemiae, které i při své enormní píli nebyl schopen dokončit a některé svazky byly vydány z pozůstalosti. Celá práce byla rozvržena do dvou dekád, tj. řad po deseti knihách značně velkého formátu, beroucí „historii“ země v nejširším slova smyslu vskutku zgruntu.

Jezuita Bohuslav Balbín bývá vnímán a považován především za literáta a historika. Jeho počiny na poli geografie a přírodovědy jsou však neméně významné.
Balbín je ve všeobecném povědomí vzdělanců paradoxně nejvíc znám jako autor nepublikovaného „pamfletu“ De regni Bohemiae felici quondam, nunc calamitoso statu… z let zhruba 1672–1673, otištěného až Františkem Pelclem v roce 1775 jako Dissertatio apologetica pro lingua slavonica, praecipue bohemica a česky známým pod názvem Balbínova obrana (nejsem balbínolog, ale lze si alespoň tiše klást otázku, zda toto nepodepsané dílo, dedikované Tomáši Pešinovi z Čechorodu, pochází skutečně s úplnou jistotou od Balbína a zda citace jeho děl v něm slouží opravdu jen ke zmatení protivníků, jak se tradičně praví, ale toto přenechám povolanějším).