(pokračování první části)

Ted již víme, že starodružiníku Čeřenskému, se jako jednomu z mála dobrovolníků, podařilo nelehký úkol splnit, ačkoli je během svého putování několikrát zajat. A jak se vede ostatním?

Dobrovolníku Čižmářovi se vůbec nedaří projít nepřátelskou linií a proto se vrací zpět k jednotce.

Dobrovolník Daškevič (původem Polák) zřejmě úspěšně proniká prvním pásmem frontové linie. Od té doby je nezvěstný a nedaří se o něm nic zjistit. Do českých zemí však nikdy nedorazil.

Václav Čeřenský přichází na svět ve východočeských Častolovicích dne  6. května 1882. Jeho otec František Čeřenský (manželský syn Josefa Čeřenského – měšťana v Kostelci n. O. čp.109 a jeho ženy Alžběty rozené Kašparové) má v Častolovicích propachtovaný hostinec Panský dům (bývalé čp.6). Matka se jmenuje Marie a je dcerou Jiřího Němečka rolníka z Malých Petrovic čp.30 a  jeho manželky Kateřiny rozené Kozlové z Olešnice. Václav Čeřenský absolvuje nižší reálnou školu, obchodní pokračovací školu a šest tříd ruského gymnázia v Akermanu. Za svůj krátký život se stíhá dvakrát oženit, s první ženou má tři děti. Stává se aktivním členem tělocvičné jednoty Sokol. Čtyři roky před I. světovou válkou vysílá Sokol Václava Čeřenského do carského Ruska, kde v přibližně stotisícové československé menšině vyučuje tělocvik.

Součástí oblečení a interiéru bývaly v minulosti barvené tkaniny nebo látky potiskované nejčastěji na modro. Modrotisk je negativní tisk spočívající ve vykrytí zvoleného vzoru rezervážní směsí, která zabrání proniknutí barvy k textilu. Původně se k obarvení indigem, importovaným přírodním barvivem, používala zákazníky donesená domácí lněná plátna, ve druhé polovině 19. století lněná a bavlněná plátna přímo z továren. Modré plátno nebo modrotisk byly dostupné nejširším vrstvám obyvatel a používalo se dlouhou dobu k nejrůznějším účelům. Od konce 18. století pronikal modrotisk do lidových krojů, jeho obliba vzrostla hlavně v 19. století. Pro některé oblasti se stal typickým materiálem. V 19. století byla modrotiskařská dílna snad v každém malém městečku, ve 20. století jich začalo ubývat, dodnes jsou v Česku v provozu dílny v Olešnici a ve Strážnici.

Rod Sternbergů má v erbu zlatou osmicípou hvězdu v modrém poli. Jedná se o tak zvané mluvící znamení:  (německy Stern [štern] - hvězda; Berg - kopec, hora). Rodové heslo zní: latinsky "Nescit occasum", což v češtině znamená „Nezná západu“ nebo „Nikdy nezapadá“, a vztahuje se ke šternberské hvězdě. Hvězda je zpravidla osmicípá, ale najdeme příklady se šesti špicemi. Od 16. století byla hvězda ozdobena klenotem - dvěma orlími křídly. Tento znak se nachází i ve znaku četných měst, jakou jsou například Benešov, Počátky.