Před ½6. hodinou odpolední znamení dané z věže kostelní hlásilo, že toužebně čekaný průvod blíží se od lesa Houště. Zazněly slavnostní fanfáry a tlukoucí srdce a radosti plné zraky všech shromážděných očekávaly svaté chvíle, kdy popatří tváří v tvář svému Osvoboditeli.

Školní rok 1925-26 s přimykajícími se k němu prázdninami zůstane nezapomenutelným v myslích a srdcích našich a úterý - 13. den července 1926 - největším svátkem celého orlického podhoří.
Přišelť v den ten člověk z české země mezi své. A hle - v době honby za mamonem lidé si svátek dělali. Zítra je svátek, označovali den úterní, kdy je slíbil poctíti svou návštěvou svojí návštěvou on, navazovatel na dobu českých bratří, člověk širokého duševního obzoru, hlubokého náboženství a přísných mravů - prezident Masaryk.

Almanach Královské české společnosti nauk

Abychom o Blanchardově a Šternberkově letu zvěděli ještě více, nahlédneme do almanachu Královské české společnosti nauk z r. 1811. (Abhandlungen der königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften) Zde je otištěn nekrolog hraběte Jáchyma Šternberka (1755-1808), který čtenáře seznamuje s životem šlechtice, věnujícího se od mládí vědám, hlavně mineralogii a chemii. A také cestovatele. Pisatel nekrologu ovšem nemohl pominout ani jeho let montgolfiérou. Ten nebezpečný podnik, při kterém musela zúčastněným tuhnout v žilách krev.

Další zpráva z tisku

Pokračujeme v pátrání po historii prvního letu pilotované montgolfiéry v Čechách. Nyní úryvkem z článku V baloně nad Prahou před 100 lety, otištěném v příloze Národních listů ze dne 26. července 1891. Dozvíme se zajímavé věci. Navíc, zpráva ani po dalších více než sto letech ničeho neztratila ze své napínavosti.